Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů 155/2026 Sb.
„§ 4Financování výstavby nízkouhlíkové výrobny
(1) Na základě žádosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny může ministerstvo po předchozím souhlasu vlády a v souladu s podmínkami stanovenými vládou rozhodnout o poskytnutí peněžních prostředků na financování výstavby nízkouhlíkové výrobny z mimorozpočtového účtu, který je podřízen státní pokladně a veden u České národní banky podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. Tyto peněžní prostředky jsou peněžními prostředky státu a poskytnou se v korunách českých nebo eurech jako návratné a úročené. Přede dnem nabytí právní moci povolení k provozu jaderného zařízení podle atomového zákona úrok nevzniká. Na základě žádosti oprávněného investora nízkouhlíkové výrobny může ministerstvo po předchozím souhlasu vlády a v souladu s podmínkami stanovenými vládou rozhodnutí změnit. Změna účelu, na který jsou prostředky poskytnuty, při tom není přípustná. Vláda stanoví podmínky poskytnutí peněžních prostředků včetně jejich výše na návrh ministerstva. Ministerstvo ani vláda nejsou při tom vázáni návrhem oprávněného investora. Financování výstavby nízkouhlíkové výrobny zahrnuje také její fyzikální a energetické spouštění podle atomového zákona a další nezbytné výdaje až do dne nabytí právní moci povolení k provozu jaderného zařízení podle atomového zákona.
(2) Na poskytnutí peněžních prostředků podle odstavce 1 není právní nárok. V řízení o jejich poskytnutí se nepoužije § 71 odst. 3 správního řádu a proti rozhodnutí není přípustný rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
(3) Roční úrokovou sazbu jednotlivé platby (tranše) určí Ministerstvo financí jako fixní do dne splatnosti prostředků ve výši odvozené od
a) výnosů státních dluhopisů České republiky v odpovídající splatnosti a navýšené o 1 procentní bod pro peněžní prostředky poskytnuté v korunách českých nebo
b) ceny úrokového swapu v euru se shodnou splatností ke dni poskytnutí prostředků navýšené o 1 procentní bod pro peněžní prostředky poskytnuté v eurech.
(4) Není-li k dispozici pro určení sazby podle odstavce 3 odpovídající splatnost, použije se nejbližší dostupná splatnost státního dluhopisu nebo úrokového swapu. Postup pro odvození roční úrokové sazby podle odstavce 3 může stanovit vláda v usnesení, kterým stanoví podmínky podle odstavce 1. Roční úroková sazba činí vždy nejméně 2 %.
(5) Mimorozpočtový účet podle odstavce 1 se zřizuje zvlášť pro každou investici do nízkouhlíkové výrobny a měnu. Ministerstvo financí na něj převede peněžní prostředky z účtu pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu.
(6) Splátky jistiny poskytnutých peněžních prostředků jsou příjmem mimorozpočtového účtu podle odstavce 1. Ministerstvo tyto splátky do 30 pracovních dnů ode dne jejich připsání na mimorozpočtový účet převede na účet pro řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu určený Ministerstvem financí. Úroky z poskytnutých peněžních prostředků podle odstavce 3 jsou příjmem účtu pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu určeného Ministerstvem financí.
(7) K financujícím operacím v cizích měnách pro poskytnutí peněžních prostředků se k omezení z nich plynoucích měnových rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.
(8) Peněžní prostředky, které jsou oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny poskytovány z mimorozpočtového účtu podle odstavce 1,
a) přijímá oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny na své účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní banky podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla; na těchto účtech podřízených státní pokladně Česká národní banka vede také další peněžní prostředky, které na tyto účty oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny převede nebo na ně přijme, a
b) nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně a oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny nemůže tyto peněžní prostředky ukládat nebo investovat do investičního nástroje.
(9) Na neoprávněné použití peněžních prostředků mimorozpočtového účtu podle odstavce 1 a neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z něj se použijí ustanovení rozpočtových pravidel o porušení rozpočtové kázně obdobně. Odvod za porušení rozpočtové kázně včetně penále je příjmem daného mimorozpočtového účtu. Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně se započítávají i splátky poskytnutých peněžních prostředků uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.“.