Vyhláška o energetickém auditu a systému hospodaření s energií 183/2026 Sb.

§ 14Účinnost♡✎👍👎

Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.

Ministr:

doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.

Příloha č. 1

Bilance energetických vstupů

Bilance energetických vstupů je vyčíslena na základě účetních dokladů nebo jiných doložitelných údajů (například měření).

Vysvětlivky:

¹⁾ Bilance energetických vstupů je zpracována pro výchozí stav energetické náročnosti energetického hospodářství nebo ucelené části za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V případě pevných, kapalných a plynných paliv se použije výhřevnost udávaná jejich dodavatelem při obchodním styku nebo na základě vlastních laboratorních analýz.

²⁾ Údaje jsou výstupem z analýzy užití energie.

³⁾ Export energie mimo hodnocené hranice se považuje za poskytování služby.

Příloha č. 2

Analýza užití energie

Vysvětlivky:

¹⁾ Tabulka je zpracována vždy pro jednotlivé ucelené části. V případě, že tyto nebyly vymezeny, je zpracována souhrnně pro energetické hospodářství zadavatele.

²⁾ Struktura spotřeby energie v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části je tvořena specificky pro konkrétní případ tak, aby byla bilance přiměřeně detailní, konzistentní a přehledná. V rámci tvorby struktury užití energie a spotřebičů se zohlední zejména ty části, které jsou samostatně měřeny nebo jsou na ně stanoveny a sledovány stávající ukazatele energetické náročnosti. Dále jsou potom vždy vyčleněny ty části, na kterých byla identifikována příležitost. Rozbor spotřeby energie musí být zpracován do takové hloubky, aby byl podíl z konečné spotřeby energie v rámci hodnocených hranic nejvýše 10 %. Výjimku mohou tvořit pouze spotřebiče nebo užití, u kterých již další členění není účelné.

³⁾ Za export energie se považuje jakákoliv dodávka energie za hranice hodnoceného energetického hospodářství, zejména dodávka elektrické energie, dodávka plynu nebo dodávka tepelné energie, včetně sdílené energie jinému subjektu v souladu s energetickým zákonem. Podle § 4 se exportovaná energie mimo hranice energetického hospodářství nezahrnuje do konečné spotřeby energie.

⁴⁾ Analýzu užití energie je vhodné zpracovat v energetických (MWh/rok), finančních (Kč/rok) a ekologických (t CO₂/rok) jednotkách.

Příloha č. 3

Ukazatele energetické náročnosti

Vysvětlivky:

¹⁾ V rámci této tabulky jsou zobrazována pouze ta užití energie nebo spotřebiče z tabulky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, na která jsou stanoveny stávající ukazatele energetické náročnosti nebo navrženy nové. Označení užití energie/spotřebiče je shodné s tabulkou podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

²⁾ Křížkem se označí, zda se jedná o stávající ukazatel, který již byl v energetickém hospodářství nebo jeho ucelené části zaveden a sledován například z předchozího auditu nebo systému řízení, nebo se jedná o ukazatel navrhovaný.

Příloha č. 4

Obsah Plánu energetického auditu

Míra detailu provedení energetického auditu – specifikace míry detailu provedení energetického auditu na základě dohody mezi zadavatelem a energetickým specialistou.

Předmět energetického auditu – specifikace energetického hospodářství a ucelených částí, lokalizace předmětu energetického auditu. Jedná se o rámcové vymezení. Podrobnější informace o předmětu energetického auditu jsou zpracovány podle § 6 vyhlášky.

Potřeby zadavatele a jeho očekávání pro dosažení cílů energetického auditu – formulace potřeb, cílů nad rámec požadavku naplnit zákonné povinnosti, například stanovení cílových hodnot v oblasti zvyšování energetické účinnosti užití energie, stanovení cílů v oblasti energetického managementu, stanovení cílové výše úspor v oblasti provozních nákladů.

Kritéria pro hodnocení a klasifikaci příležitostí – kritéria stanovená v rámci úvodního jednání ze strany zadavatele. Stanoveny musí být požadavky zadavatele na ekonomické hodnocení a jeho okrajové podmínky, dobu hodnocení, diskontní úrokovou míru, očekávanou změnu cen energie, ročních provozních nákladů a požadavek na případné zahrnutí možností finanční podpory.

Požadavky na součinnost zadavatele – vymezení způsobu spolupráce při provádění energetického auditu mezi zadavatelem a energetickým specialistou jako například zajištění personálních kapacit, určení zástupce, případně dalších členů týmu na straně zadavatele odpovědných za energetický audit nebo jeho částí, očekávaný harmonogram jednotlivých fází energetického auditu apod.

Seznam strategických dokumentů a plánů zadavatele – informace, které mohou ovlivnit energetický audit, strategické dokumenty zadavatele, které ovlivňují energetickou náročnost.

Formát zprávy o provedeném energetickém auditu – zadavatelem požadované výstupy, například elektronicky ve formátu pdf, xls; papírově, počet výtisků.

Způsob projednání dílčích výstupů a postup při schvalování změn v energetickém auditu – vyjádření zadavatele, zda je z jeho strany vyžadováno poskytnutí návrhu zprávy o provedeném energetickém auditu k připomínkám před uzavřením prováděného energetického auditu, respektive odevzdání finální verze zprávy o provedeném energetické auditu. Dohodnutý postup mezi zadavatelem a energetickým specialistou v případě, že zjištěné skutečnosti v průběhu provádění energetického auditu mají dopad na domluvený plán provádění energetického auditu, například vymezení předmětu energetického auditu, podklady k provedení, změna časového harmonogramu, požadavky na speciální měření.

Datum zpracování plánu energetického auditu:

Jméno a podpis zástupce:

Jméno, číslo oprávnění a podpis energetického specialisty:

Příloha č. 5

Souhrn příležitostí

Vysvětlivky:

¹⁾ Tabulky jsou zpracovány vždy souhrnně pro konečnou spotřebu energie celého energetického hospodářství. V případě, že je zpracováván souhrn příležitostí pouze pro ucelenou část tohoto energetického hospodářství, je tabulka zpracována pro tuto ucelenou část.

²⁾ Celkové přínosy navržených příležitostí jsou zkalkulovány tak, aby byly zohledněny možné synergické vlivy. Jedná se o maximální, technicky dosažitelný potenciál úspor souborem příležitostí.

³⁾ Minimální úroveň snížení emisí a minimální úroveň úspory energie je stanovena v § 10 odst. 5.

⁴⁾ V tabulce jsou uvedeny všechny příležitosti, které byly identifikovány. Tabulka může být vhodně členěna podle ucelených částí. V posledním sloupci tabulky jsou křížkem označeny ty příležitosti, které byly uvažovány do části A – Souhrnné bilance navržených příležitostí.

Příloha č. 6

Ekonomické hodnocení

Ekonomické hodnocení příležitostí se provádí podle níže uvedených kritérií s tím, že hlavním rozhodovacím kritériem pro výběr optimální příležitosti je kritérium čistá současná hodnota (NPV) a reálná doba návratnosti (T_d), doplňujícím kritériem je kritérium vnitřní výnosové procento (IRR). Výpočet ekonomické efektivnosti je stanoven před zdaněním hodnocené příležitosti.

Za ekonomicky efektivní je považována ta příležitost, která dosahuje za dobu hodnocení nejvyšší hodnoty NPV.

Ve výpočtu se zohledňují reinvestice do zařízení s kratší dobou životnosti, než je doba hodnocení. Její výše odpovídá obnovovací investici, která slouží k prodloužení technické a morální životnosti stavby nebo zařízení nebo jejich částí v době, kdy i za předpokladu řádné údržby vyžaduje zařízení pro udržení plné funkčnosti zásadní opravu nebo úplnou obnovu. U systému soustavy zásobování tepelnou energií se reinvestice nezohledňují, pokud je obnova zařízení zajištěna dodavatelem na základě smlouvy o dodávce tepla.

Pokud předpokládaná životnost zařízení vkládaného v rámci investice nebo reinvestice přesahuje dobu hodnocení, určí se jeho zůstatková hodnota vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech životnosti zařízení. Do výpočtu se zůstatková hodnota zahrne v posledním roce hodnocení. Zůstatkovou hodnotu zařízení stanovuje lineární odpis v roční periodě, korigovaný diskontní úrokovou mírou, kdy na začátku je zůstatková hodnota rovna pořizovací hodnotě a je odepisována každý rok. Na konci životnosti je zůstatková hodnota technologie nula.

Pro každou část technologie je možné stanovit jinou životnost, která odpovídá skutečnosti. Životnost posuzovaného stavebního záměru se stanovuje:

- na základě údajů výrobce technologie, ​

- na základě údajů ČSN EN 15459-1, nebo

- jednotně pro technologie s pravidelným servisem 15 let, pro technologie bez pravidelného servisu 10 let, pro stavební prvky 40 let.

Peněžní toky cash flow (CF_t) v roce t:

$C{F}_t=V-N_p-I{N}_{r,t}$

Čistá současná hodnota za dobu hodnocení (NPV_Th):

$NP{V}_{Th}={\sum }_{t=1}^{Th}C{F}_t\mathrm{.}(1+r{)}^{-t}-IN+{\sum }_{x=1}^n{N}_{zux,Th}$

Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky:

​$0={\sum }_{t=1}^{Th}C{F}_{t\cdot }(1+IRR{)}^{-t}-IN+{\sum }_{x=1}^n{N}_{zux,Th}$

Reálná doba návratnosti T_d, doba splacení investice za předpokladu diskontní sazby se vypočte z podmínky:

$I_p={\sum }_{t=1}^{Td}C{F}_{t\cdot }(1+r{)}^{-t}(roky)$

Zůstatková hodnota zařízení na konci doby hodnocení: Pro případy, kdy se shoduje doba životnosti T_ž technologie nebo stavby s dobou hodnocení T_h projektu platí, že $N_{zu,Th}=0$. V případě hodnocení projektů s rozdílnou dobou životnosti T_ž od doby hodnocení T_h se zůstatková hodnota technologie nebo stavby stanoví podle následujícího vzorce:

$N_{zu,Th}=\frac{I{N}_{r\cdot }(T_{ž}-T_{zu})}{T_{ž}}\cdot (1+r{)}^{(-Th)}$

Kde:

CF_t peněžní toky (cash flow) po realizaci projektu v tis. Kč,

r diskontní úroková míra uvedená bezrozměrně (například r = 3 % = 0,03),

T_d reálná (diskontovaná) doba návratnosti v letech,

I_p celkové plánované investice v tis. Kč,

V výnosy (příjmy, tržby, úspory), které plynou z realizace hodnoceného projektu v roce t v tis. Kč,

IN náklady na realizaci (investiční prostředky z vlastních zdrojů) hodnocené technologie nebo stavby v roce 0 v tis. Kč,

IN_r,t reinvestice a jednorázové obnovovací výdaje v roce t v tis. Kč, odpovídá obnovovací investici do technologie nebo stavby v roce T_ž+1,

IN_r poslední započtená reinvestice IN_r,t posuzované technologie nebo stavby v tis. Kč,

N_p provozní výdaje bez odpisů (režie, materiál, palivo, energie, voda, opravy, údržba, servis, mzdy, ostatní) v roce t v tis. Kč,

N_zux,Th zůstatková hodnota jednotlivých částí technologie nebo stavby na konci doby hodnocení T_h v tis. Kč, x = 1 .. n-tá technologie nebo stavba,

t rok hodnocení projektu od počátku hodnocení,

T_ž doba životnosti hodnocené technologie nebo stavby nebo jejich částí,

T_h doba hodnocení projektu,

T_zu doba od poslední započtené reinvestice IN_r posuzované technologie nebo stavby do konce doby hodnocení T_h. Pro případ, kdy je doba hodnocení projektu T_h kratší než doba životnosti technologie T_ž (tedy k obnovovací reinvestici do technologie během celé doby hodnoty nedochází) platí, že T_zu = T_h.

Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí minimálně v následující podrobnosti:

Vysvětlivky:

¹⁾ Náklady na realizaci zahrnují celkové investiční náklady na realizaci úsporného opatření a vyvolané související náklady.

²⁾ Ostatní provozní náklady zahrnují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu, povinné kontroly, servis, revize.

Příloha č. 7

Ekologické hodnocení

1. Obecná ustanovení a základní pravidla výpočtu♡

1.1 Ekologické hodnocení se provádí výpočtem emisí oxidu uhličitého CO₂ spojených s konečnou spotřebou energie energetického hospodářství pro výchozí stav, jednotlivé příležitosti a jejich souhrn včetně synergických vlivů.♡

1.2 Pro účely této vyhlášky se neprovádí výpočet emisí dalších skleníkových plynů (např. metan, oxid dusný apod.)♡

1.3 Ekologické hodnocení se provádí metodou založenou na lokalitě (Location-based metoda).♡

1.4 Na základě písemné dohody mezi zadavatelem a energetickým specialistou lze kromě výpočtu podle bodu 1.3. provést i výpočet pomocí tržní metody (Market-based metoda). Pokud se provádí výpočet pomocí tržní metody, tato skutečnost se uvede v plánu energetického auditu.♡

1.5 Výsledky obou metod nesmí být sčítány ani jinak kombinovány. Pokud jsou využity obě metody, musí být vykazovány odděleně s jasným označením použité metody včetně použitých emisních faktorů a zdrojů těchto dat.♡

1.6 Vstupními údaji pro výpočet jsou roční hodnoty konečné spotřeby energie podle jednotlivých energonositelů. Podrobnější členění bilance emisí například podle položek analýzy užití je uvedeno podle uvážení energetického specialisty nebo požadavku zadavatele.♡

2. Výpočet emisí metodou založenou na lokalitě (Location-based)♡

2.1 Metoda nezohledňuje tržní ujednání mezi zadavatelem a dodavatelem energie.♡

2.2 Výpočet se provádí jako součet součinů dílčí konečné spotřeby energie a příslušného lokálního emisního faktoru, kterým je v případě♡

(a) elektřiny z elektrizační soustavy emisní faktor pro zbytkový energetický mix zveřejňovaný na národní úrovni pro kalendářní rok operátorem trhu podle energetického zákona,

(b) plynu z plynárenské soustavy emisní faktor uvedený v tabulce emisních faktorů.

2.3 Výpočet se provádí podle rovnice:♡

$E_{loc}=\sum \left(Q_i\times E{F}_i\right)$

Kde:

E_loc celkové emise CO₂ vypočítané metodou založenou na lokalitě [t CO₂/rok]

Q_i spotřeba i-tého druhu energie nebo paliva [MWh/rok]

EF_i emisní faktor pro i-tý druh energie nebo paliva [t CO₂/MWh]

3. Výpočet emisí tržní metodou (Market-based)♡

3.1 Metoda zohledňuje smluvní nástroje vznikající obchodem na energetickém trhu. Smluvním nástrojem se rozumí prokazatelný způsob doložení původu spotřebované energie z bezemisních nebo nízkoemisních zdrojů připojených k elektrizační nebo plynárenské soustavě České republiky nebo soustavě zásobování tepelnou energií, kterým se rozumí uplatněná záruka původu energie, smlouva o přímé dodávce energie z obnovitelných zdrojů nebo evidence o sdílení energie z obnovitelných zdrojů podle energetického zákona.♡

3.2 Uplatnění smluvních nástrojů je možné na úrovni dodavatele energie (prodává energii z obnovitelných zdrojů) i na úrovni odběratele (přímý nákup smluvních nástrojů).♡

3.3 Pro část konečné spotřeby energie, pro kterou zadavatel prokáže původ formou uplatněného smluvního nástroje, se použije emisní faktor nakoupené energie. Přehled uplatněných smluvních nástrojů musí být součástí ekologického hodnocení.♡

3.4 Pro část konečné spotřeby energie, která není pokryta uplatněným smluvním nástrojem, se použije emisní faktor, kterým je v případě♡

(a) elektřiny z elektrizační soustavy emisní faktor pro zbytkový energetický mix zveřejňovaný na národní úrovni pro kalendářní rok operátorem trhu podle energetického zákona,

(b) plynu z plynárenské soustavy emisní faktor uvedený v tabulce emisních faktorů.

3.5 Výpočet se provádí podle rovnice:♡

$E_{mkt}=\sum (Q_i\times E{F}_{mkt,i})+\sum (Q_j\times E{F}_j)$

Kde:

E_mkt celkové emise CO₂ vypočítané tržní metodou [t CO₂/rok]

EF_mkt,i emisní faktor pro i-tý druh energie pokryté smluvním nástrojem [t CO₂/MWh]

EF_j emisní faktor pro j-tý druh energie nepokryté smluvním nástrojem [t CO₂/MWh]

4. Emisní faktory♡

4.1 Emisní faktor zahrnuje oxidační faktor.♡

4.2 Pro ekologické hodnocení se použijí emisní faktory uvedené v tabulce emisních faktorů. V případě, že je využíváno jiné palivo, než je uvedené v tabulce emisních faktorů, použije se hodnota emisního faktoru podle Mezivládního panelu pro změny klimatu 2006 (IPCC 2006) viz 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories.♡

4.3 V případě, že je k dispozici hodnota místně specifického emisního faktoru (například výsledky z autorizovaného měření emisí), upřednostní se tato hodnota.♡

4.4 Pro dodávku tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií se přednostně použijí hodnoty dodané dodavatelem. V případě, že dodavatel hodnotu neposkytne, provede energetický specialista z dostupných dat výpočet a uvede všechny okrajové podmínky výpočtu včetně předpokladů účinnosti výroby a ztrát při distribuci.♡

4.5 Pro elektřinu z elektrizační soustavy se použije hodnota emisního faktoru pro zbytkový energetický mix zveřejňovaný na národní úrovni operátorem trhu podle energetického zákona pro aktuální kalendářní rok, pokud je v době zahájení provádění energetického auditu k dispozici. Pokud k dispozici není, použije se hodnota emisního faktoru za poslední kalendářní rok, za který je k dispozici.♡

Tabulka emisních faktorů¹⁾:

​Vysvětlivky:

¹⁾ Emisní faktory t CO₂/MWh jsou vztaženy k výhřevnosti paliva.

²⁾ Při výpočtu emisí CO₂ ze spalování směsného komunálního odpadu nebo tuhých alternativních paliv vyrobených z odpadů se zohledňuje výhradně jejich fosilní podíl (např. plasty, syntetické materiály). Biogenní podíl odpadu (např. papír, dřevo, bioodpad) má pro účely této vyhlášky emisní faktor 0 t CO₂/MWh.

Pokud zadavatel odebírá teplo nebo elektrickou energii ze zařízení na energetické využívání odpadů prostřednictvím soustavy zásobování tepelnou energií nebo distribuční sítě, použije se hodnota emisního faktoru deklarovaná provozovatelem tohoto zařízení.

Pokud zadavatel spaluje odpad ve vlastním zařízení a neprokáže přesný podíl fosilní a biogenní složky z laboratorního rozboru nebo kontinuálního měření, použije se pro výpočet emisí výchozí hodnota emisního faktoru uvedená v této tabulce.

³⁾ Při nákupu a spalování vodíku nedochází ke vzniku CO₂, ale musí být započítány i nepřímé emise spojené s jeho výrobou. Pokud zadavatel neprokáže prostřednictvím prohlášení nebo záruk původu vodíku, že nakupovaný vodík byl vyroben z obnovitelných zdrojů energie (tzv. zelený vodík), použije se výchozí emisní faktor pro vodík fosilního původu (tzv. šedý vodík).

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění).

²) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.