Požadavky na výstavbu 146/2024 Sb.
§ 96
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
Ministr pro místní rozvoj:
PhDr. Bartoš, Ph.D., v. r.
Příloha č. 1
PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ
Parkovací stání
1.1. Celkový počet parkovacích stání vychází ze základního počtu stání po procentuální korekci. Procentuální korekce stanovená v územním plánu, v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu může definovat minimální požadovaný a nejvyšší přípustný počet stání pro jednotlivé účely staveb. Pokud nejsou stanoveny procentuální korekce, rovná se celkový počet stání základnímu počtu stání.
1.2. Základní počet stání je součtem počtu stání, odpovídajících jednotlivým účelům stavby nebo souboru staveb. Celkový počet základního počtu stání pro účelové jednotky stavby se stanoví součinem jejich počtu a počtu stání pro jednotlivou účelovou jednotku podle jejich druhu podle tabulky č. 1. Počet stání pro druh staveb v tabulce č. 1 neuvedených se určí s využitím ukazatelů pro stavby s obdobným funkčním využitím.
1.3. Výsledný celkový počet stání pro celou stavbu se zaokrouhluje na celá stání tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Zaokrouhlení je prováděno až na konci výpočtu.
1.4. Pro potřeby návrhu stání se uvažují 2 druhy stání
a) krátkodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel návštěvníků, zejména po dobu nákupu, návštěvy, naložení nebo vyložení nákladu,
b) dlouhodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel pro zaměstnance nebo pro rezidenty.
Tabulka č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání
| skupina | kód | účel stavby | účelová jednotka | počet účelových jednotek na 1 stání | z počtu stání | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| krátkodobých | dlouhodobých | |||||
| [%] | [%] | |||||
| bydlení | 1a | bydlení | podlahová plochaa) m2 | 120 | 10 | 90 |
| 1b | dům pro dostupné nájemní bydlení | podlahová plochaa) m2 | 240 | 10 | 90 | |
| ubytování | 2a | ubytování - sociální služby | lůžko | 5 | 20 | 80 |
| 2b | přechodné ubytování (hotel, ubytovna a podobně) | lůžko | 3 | 10 | 90 | |
| obchod a služby | 3a | drobná provozovna a služby, obchod a služby velkoplošné (supermarkety, obchodní domy, obchodní centra, hypermarkety) | prodejní plocha nebo plocha pro službub) m2 | 50 | 90 | 10 |
| 3b | autoopravna | pracovní stání | 0,25 | 50 | 50 | |
| 3c | čerpací stanice pohonných hmot | výdejní stojan | 4 | 90 | 10 | |
| 3d | myčka automobilů | mycí zařízení | 0,3 | 90 | 10 | |
| 3e | restaurace | plocha pro hosty c) m2 | 9 | 70 | 30 | |
| administrativa | 5a | administrativa s velkou návštěvností veřejné instituce, úřady, banky | kancelářská plochad) m2 | 30 | 80 | 20 |
| 5b | administrativa s malou návštěvností, sídla firem | kancelářská plochad) m2 | 40 | 20 | 80 | |
| školství | 6a | mateřská škola s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy | dítě | 20 | 20 | 80 |
| 6b | základní, střední, vysoká škola | žák a student | 30 | 20 | 80 | |
| 6c | jiné vzdělávací zařízení (ZUŠ aj.) | posluchač | 10 | 20 | 80 | |
| provozy se shromažďovacími prostory | 7a | divadlo, koncertní síň, kino, obřadní síň, krematorium, kostel | sedadla | 5 | 90 | 10 |
| 7b | galerie, muzeum | plocha pro veřejnost m2 | 50 | 50 | 50 | |
| 7c | taneční sál | plocha sálu m2 | 8 | 50 | 50 | |
| 7d | hřbitov | plocha m2 | 1000 | 90 | 10 | |
| 7e | výstaviště | výstavní plocha m2 | 100 | 90 | 10 | |
| zdravotnictví | 8a | nemocnice | zaměstnanci | 3 | - | 100 |
| lůžka | 3 | 100 | - | |||
| 8b | poliklinika, ordinace | zaměstnanci | 3 | - | 100 | |
| lékařská ordinace | 0,5 | 100 | - | |||
| sport a rekreace | 9 | hala, tělocvična, venkovní sportoviště, stadion | místa pro diváky | 15 | 100 | - |
| návštěvníci | 4 | - | 100 | |||
| výroba a sklady | 10 | výrobní podnik a sklad | zaměstnanec | 4 | - | 100 |
| a) Podlahová plocha podle § 13 písm. n) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Pro výpočet stání pro bydlení se do podlahové plochy nezapočítává plocha garáží, technických místností a balkonů. U staveb s 2 a více bytovými jednotkami se do této plochy dále nezapočítávají společné chodby ani společná schodiště. b) Do prodejní plochy se nezapočítávají pasáže, průchody, chodby, sklady zboží, schodiště, eskalátory, pohyblivé chodníky, hygienická zařízení a podobně. c) Do plochy pro hosty se započítávají pouze jídelní místnosti a sály a nezapočítávají se vestibuly, šatny, chodby, záchody a podobně. d) Do kancelářské plochy se nezapočítávají chodby, archivy, kuchyňky, hygienická zařízení, místnosti pro kopírování a podobně. Zasedací místnosti se započítávají ½ plochy. | ||||||
Vyhrazená stání
2.1. Minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označujícím vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou:
| Navržený počet stání: | Počet vyhrazených stání: |
| 2 až 20 stání | 1 vyhrazené stání |
| 21 až 40 stání | 2 vyhrazená stání |
| 41 až 60 stání | 3 vyhrazená stání |
| 61 až 80 stání | 4 vyhrazená stání |
| 81 až 100 stání | 5 vyhrazených stání |
| 101 až 150 stání | 6 vyhrazených stání |
| 151 až 200 stání | 7 vyhrazených stání |
| 201 až 300 stání | 8 vyhrazených stání |
| 301 až 400 stání | 9 vyhrazených stání |
| 401 až 500 stání | 10 vyhrazených stání |
| 501 a více stání | 2 % z počtu stání. |
Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů.
2.2. U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 a stavby nemocnice musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v bodě 2.1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů.
Příloha č. 2
Parkovací místa pro jízdní kola
1. Nová jiná než obytná budova, s funkčním využitím pro ubytování, obchod a služby, administrativu, školství, provoz se shromažďovacími prostory, zdravotnictví, sport a rekreaci, výrobu a sklady, nebo s využitím obdobným, ve které se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo změna této dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, musí být vybavena parkovacími místy pro jízdní kola v počtu odpovídajícím alespoň 15 % průměrné nebo 10 % celkové uživatelské kapacity budovy se zohledněním prostor potřebných pro jízdní kola nadstandardních rozměrů, jestliže budova má více než 5 parkovacích stání a
a) parkoviště takové budovy je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončené budovy se změna týká i parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo
b) parkoviště takové budovy s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončené budovy se změna týká i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.
2. Nový bytový dům nebo změna dokončené stavby bytového domu na více než 25 % celkové plochy obálky bytového domu, musí být vybaven minimálně dvěma parkovacími místy pro jízdní kola na každou bytovou jednotku, jestliže bytový dům má více než 3 parkovací stání a
a) parkoviště takového bytového domu je umístěno uvnitř budovy a u větších změn bytových domů se změny týkají i parkoviště či elektrických rozvodů bytového domu, nebo
b) parkoviště takového bytového domu s budovou fyzicky sousedí a u větších změn bytových domů se změny týkají i parkoviště či elektrických rozvodů parkoviště.
3. Územní plán s prvky regulačního plánu nebo regulační plán může požadavek na počet parkovacích míst pro jízdní kola upravit odchylně.
4. Požadavek podle bodu 1 se neuplatní, pokud se jedná o jinou než obytnou budovu, do které jízdní kola obvykle nevjíždějí.
Příloha č. 3
HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ A ŠATNA
1. Stavba pro bydlení
Byt musí být vybaven minimálně 1 záchodovou mísou a 1 koupelnou.
2. Stavba ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností
2.1. Stavba ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve které se nachází prostory pro užívání veřejností, musí být vybavena samostatnou místností se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, pro každých 50 žen nebo 100 mužů a dále vždy pro 50 mužů 1 pisoárovým stáním nebo mušlí, odděleně pro muže a ženy. V případě stavby určené k užívání nejvýše 6 návštěvníky je možné zřídit společné hygienické zařízení.
2.2. Pro zaměstnance se hygienické zařízení zpravidla zřizuje odděleně od hygienického zařízení pro veřejnost.
3. Stavba ubytovacího zařízení
3.1. Ubytovací jednotky se zpravidla vybavují hygienickým zařízením. Pokud není hygienické zařízení zřízeno v rámci ubytovací jednotky, musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, minimálně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem a dále záchod s předsíní a umyvadlem uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy.
3.2. V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se
a) pro ženy 1 záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen 1 další záchodová mísa,
b) pro muže 1 záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů 1 další záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle.
Obdobně se postupuje i u samostatných provozoven stravovacích služeb.
4. Stavba pro výchovu a vzdělávání
4.1. V mateřské škole s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy, zařízení pro péči o děti předškolního věku s výjimkou prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí mít záchody a umývárny pro děti vstup ze šatny i z denní místnosti dětí a nedělí se podle pohlaví. To neplatí, pokud šatna i denní místnost je vybavena samostatným hygienickým zařízením. U jedné záchodové mísy musí být volný manipulační prostor odpovídající kruhu o průměru minimálně 1,2 m. Hygienické zařízení musí dále podle účelu užití obsahovat sprchy.
4.2. Ve stavbě pro výchovu a vzdělávání, s výjimkou mateřské školy a zařízení pro péči o děti předškolního věku musí být navrženy a provedeny samostatné uzamykatelné hygienické kabiny se záchodem a umyvadlem. To neplatí, pokud jsou záchody a umývárny řešeny samostatně pro ženy a muže. Hygienické zařízení musí dále podle účelu užití obsahovat sprchy a pro žákyně starší 12 let hygienickou kabinu.
4.3. V pobytových místnostech základní školy, základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, které jsou určené žákům, musí být umístěna umyvadla s tekoucí vodou.
5. Umělé koupaliště a sauna
5.1. U krytých umělých koupališť je nutno zajistit pro 15 návštěvníků minimálně 1 sprchu, u umělých koupališť nekrytých minimálně 1 sprchu pro 100 návštěvníků a v prohřívárně minimálně 1 sprchu na 4 místa v prohřívárně. Sprchy umělých koupališť pro muže a ženy musí být oddělené. V případě stavby určené k užívání nejvýše 6 návštěvníky je možno zřídit sprchy společné.
5.2. Stěny prostoru pro sprchování musí být opatřeny snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 2 m. Stropy a stěny ve sprchách musí být nad omyvatelnou částí omítnuty omítkou s protiplísňovým přípravkem.
5.3. Záchody se umisťují tak, aby návštěvník při návratu do bazénové haly procházel prostorem pro sprchování. Pokud budou záchody umístěny také přímo u bazénu, musí být vybaveny sprchou. Při stanovení jejich počtu se postupuje jako u staveb uvedených v bodě 2 této přílohy. V případě stavby určené k užívání nejvýše 6 návštěvníky je možno zřídit záchody společné.
5.4. Podlahy prostor pro sprchování a záchodů musí být ze snadno omyvatelného a snadno dezinfikovatelného materiálu s protiskluzovou úpravou, u prostor pro sprchování musí být vyspádovány ve směru k odvodňovacímu systému, jehož poloha musí zabezpečit dobré podmínky pro údržbu. Rohy a kouty mezi stěnami a podlahou musí být zaoblené.
6. Stavba pro obchod
Stavba pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m2 musí být vybavena hygienickým zařízením pro veřejnost.
Příloha č. 4
ODSTUPOVÝ ÚHEL
(1) Odstupový úhel je splněn, pokud žádná navržená překážka nezasahuje do volného prostoru, vymezeného nad vertikálním úhlem 45° a v půdorysné výseči (horizontálním úhlu) alespoň 45°, počítáno od kontrolního bodu v posuzovaném okně obytné nebo pobytové místnosti stávající stavby. Horizontální úhel se započítává nejméně 25° od fasády stávající stavby a nelze jej sčítat z částí. Za překážku se považuje navržená budova nebo její část, navržená opěrná nebo jiná zeď či navržený okolní terén.
(2) Pro posouzení odstupového úhlu se použije kontrolní bod ve středu okna stávající stavby v úrovni fasády ve výšce parapetu nebo ve výšce 1 m nad úrovní podlahy příslušné místnosti. Je-li v příslušné místnosti více než jedno okno, posuzuje se to, které je podle rozměrů rozhodující pro kontakt s okolím.
(3) Splnění odstupového úhlu lze prokázat za pomoci diagramu odstupového úhlu (obrázek č. 2). Diagram se užívá následujícím způsobem (podle příkladu na obrázku č. 1):
a) situace vynesená na průsvitce a v odpovídajícím měřítku se položí na diagram uvedený na obrázku č. 2 způsobem, při kterém se v posuzované situaci ztotožní kontrolní bod posuzované místnosti s bodem označeným „okno“ a rovina fasády v bezprostřední blízkosti okna se ztotožní s úsečkou označenou „rovina fasády“; diagram není závislý na orientaci ke světovým stranám;
b) do diagramu se zanese segment kružnice se středem v bodě označeném „okno“ a poloměrem odpovídajícím rozdílu výšky bodu posuzovaného okna a výšky potenciální překážky;
c) odstupový úhel se stanoví mezi počátkem segmentu (tlustá čára vymezující šrafovanou oblast nezapočitatelného úhlu 25° od roviny fasády) a průnikem segmentu s překážkou, případně mezi dvěma průniky; pokud některá část překážky blíže posuzovanému oknu zasahuje do odstupového úhlu, je tento třeba redukovat o odpovídající úhel (obrázek č. 1);
d) odstupový úhel je splněn tehdy, rovná-li se horizontální úhel minimálně 45°; segmenty nelze sčítat.
Obrázek č. 1: Příklad prokázání odstupového úhlu na situaci stavby
Obrázek č. 2: Diagram odstupového úhlu
Příloha č. 5
PROTISKLUZNOST
1. Podlaha a pochozí plocha, které nejsou určené k užívání veřejností, musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) součinitel smykového tření minimálně 0,3 nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla minimálně 30 nebo
c) úhel kluzu minimálně 6° (třída R9).
2. Šikmá podlaha, šikmá pochozí plocha a šikmá rampa s vyšším sklonem než 3° (5 %), které nejsou určené k užívání veřejností, musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) součinitel smykového tření minimálně 0,3 + tg alfa nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla minimálně 30 x (1 + tg alfa) nebo
c) úhel kluzu minimálně 6° x (1 + tg alfa), kde alfa je úhel sklonu ve směru chůze.
kde alfa je úhel sklonu.
3. Schodiště včetně podest a vyrovnávací stupně staveb musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) součinitel smykového tření minimálně 0,5 nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla minimálně 40 nebo
c) úhel kluzu minimálně 10° (třída R10).
4. Při předním okraji schodišťového nebo vyrovnávacího stupně a podesty do vzdálenosti 40 mm od hrany se musí vyskytovat protiskluzová úprava splňující tyto požadavky
a) součinitel smykového tření minimálně 0,6 nebo
b) hodnota výkyvu kyvadla minimálně 50 nebo
c) úhel kluzu minimálně 12° (třída R10).
Protiskluzové úpravy stupnice schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm.
5. Podlaha a pochozí plocha ve stavbě s pracovištěm musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) úhel kluzu od 10 do 19° (třída R10) do prostor skladů, hygienických zařízení, kaváren a čajoven,
b) úhel kluzu od 19 do 27° (třída R11) do prostor výroben, kuchyní do 100 obědů za den, prodejen, letištních hal a autoservisů,
c) úhel kluzu od 27 do 35° (třída R12) do prostor mlékáren, udíren, kuchyní nad 100 obědů za den, velkokuchyní, čistíren odpadních vod, na stanoviště vozidel, chladíren a hasičských zbrojnic,
d) úhel kluzu od 35° (třída R13) do prostor rafinerií, jatek, výroben uzenin a výroben lahůdek.
6. V případě, že výše uvedené povrchy nejsou chráněné před deštěm nebo se na nich může vyskytovat volně stojící voda, musí být požadavky na protiskluznost splněny i při mokrém povrchu.
Příloha č. 6
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ A SAUNA
Obecné požadavky na stavbu určenou k užívání veřejností
1.1. Kolem bazénu musí být snadno čistitelný ochoz s protiskluzovou úpravou podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a s takovým spádem, aby veškerá voda při úklidu odtékala do odvodňovacího zařízení, které je provozně nastaveno tak, aby veškerá voda odtékala do kanalizace. Za minimální spád se považuje spád 2 %. Obdobně musí být zajištěno odkanalizování i všech ostatních komunikačních ploch, které na ochoz přímo navazují a všech komunikačních ploch, kde se předpokládá roznesení bazénové vody uživateli. Okraj bazénu musí být navržen a proveden tak, aby při úklidu ochozu nebyly nečistoty splachovány do vody bazénu ani do recirkulačního systému, přičemž za recirkulační systém se považuje i přelivný žlábek bazénu. Délka přelivného žlábku, který musí být zřízen v úrovni hladiny, musí být minimálně dvě třetiny omočeného obvodu bazénu. U bazénu hlubšího než 1,6 m musí být v hloubce 1,2 m u obvodových stěn vybudována pro uživatele bezpečná záchytná plocha v šířce minimálně 0,1 m.
1.2. U nekrytého bazénu nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být přechod uživatelů na ochoz bazénů zajištěn přes brodítka. Brodítko musí být ve směru průchodu minimálně 2 m dlouhé, se zpevněním před a za brodítkem, s nástupnou výškou vody 0,1 m až 0,15 m a se stálou intenzitou průtoku odpovídající výměně vody v brodítku minimálně jednou za hodinu. Vodu do brodítka lze odebírat z recirkulačního systému po dávkování dezinfekčního přípravku nebo lze použít vodu odtékající z bazénu přepadem. Brodítko musí být opatřeno sprchou, do které je vedena voda z recirkulace po dávkování dezinfekčního přípravku nebo voda z vodovodu.
1.3. U stavby bazénu musí být odvětrávaná úklidová místnost. Stěna úklidové místnosti musí být opatřena snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 1,8 m od podlahy.
1.4. Požadavky na větrání bazénové haly krytého koupaliště jsou stanoveny v tabulce č. 2 této přílohy a požadavky na osvětlení bazénové haly krytého koupaliště jsou stanoveny v tabulce č. 3 této přílohy.
1.5. Pro pořádání plavecké soutěže nebo jiné organizované akce v bazénu musí být zajištěno dostatečné umělé osvětlení.
1.6. Místnost a prostor objektu krytého a nekrytého umělého koupaliště musí být větrána, pokud nestačí přirozená výměna vzduchu oknem, musí být výměna vzduchu zajištěna nuceným větráním. Větrání záchodu musí být podtlakové. Požadavky na větrání stanoví tabulka č. 2 této přílohy.
1.7. Nekryté umělé koupaliště s celoročním i sezónním provozem a kryté umělé koupaliště musí být vybaveno recirkulačním systémem, jehož součástí je i recirkulační úpravna vody nebo u nekrytého koupaliště alespoň systémem soustavné dezinfekce za současného splnění požadavku nepřetržité obměny vody úměrné aktuálnímu počtu uživatelů. Způsob přítoku a odtoku vody každého bazénu musí zajišťovat, aby v každém bazénu docházelo k důkladnému směšování vody přiváděné do bazénu z úpravny vody s vodou v bazénu. Splnění tohoto požadavku se zabezpečuje dostatečným počtem vtokových a odtokových prvků odpovídajících hydraulických parametrů vhodně rozmístěných tak, aby při proudění vody nevznikaly v bazénu zkratové proudy a místa s pomalou výměnou vody a aby výměna a směšování vody probíhaly na krátké dráze, dostatečně intenzivně a v celém objemu bazénu. V bazénech musí být zajištěna možnost odtoku vody na recirkulační úpravnu vody jak z úrovně hladiny, tak ze dna.
1.8. Soustava bazénů se zřizuje tak, aby se voda nepřepouštěla přímo z bazénu do bazénu. Za přepouštění se nepovažují vodní atrakce, u kterých voda v soustavě bazénů přepadává z bazénu do bazénu a soustava bazénů napojená na 1 úpravnu, pokud je do každého bazénu zajištěn samostatný přítok upravené vody. Přívod upravené vody z recirkulační úpravny musí být pro každý bazén samostatný.
1.9. Bazén i akumulační jímka musí být v nejhlubším místě opatřeny vypouštěcím zařízením, aby bylo možno vypustit vodu z bazénu (jímky) do kanalizace, vodoteče nebo do příslušného odvodňovacího systému podle jejich připojovacích podmínek.
1.10. Pro rozvod do sprch lze použít vodu z bazénu na výstupu z recirkulace a po provedení dezinfekce podle jiného právního předpisu.
1.11. Odvětrávání prostoru nad hladinou se u bazénu zajišťuje, mimo jiné, též vymezenou úrovní hladiny, která nesmí být níže než 0,3 m pod úrovní ochozu.
1.12. Umělé koupaliště, které je používáno jako plavecký stadion, musí mít místo určené pro diváky oddělené od prostoru vyhrazeného pro uživatele bazénu; příchod k tomuto místu musí být zajištěn zvláštním vchodem a oddělenou chodbou. Podle projektovaného počtu diváků musí být k dispozici šatny a potřebný počet záchodů s umyvadly podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Podlaha tribuny pro diváky musí být vyspádována do kanalizace.
1.13. V areálu umělého koupaliště musí být zajištěn rozvod vody.
Tabulka č. 1 - Požadavky na osvětlení bazénové haly krytého bazénu a jeho přilehlých prostorů
| účel bazénu | hala bazénu 1) | přilehlé prostory pro uživatele (šatny, WC, sprchy, chodby atd.) | vstupní hala |
|---|---|---|---|
| rekreační | 200 1x | 200 1x | 100 1x |
| pro pořádání plaveckého výcviku | 300 1x | ||
| pro pořádání plaveckých soutěží a organizovaných akcí | 500 1x |
1) Minimální požadovaná úroveň osvětlení musí být splněna v úrovni 0,2 m nad ustálenou vodní hladinou.
Tabulka č. 1a – Požadavky na minimální intenzitu výměny vzduchu prostoru stavby umělého koupaliště a sauny
| účel užívání prostoru | minimální intenzita výměny vzduchu |
|---|---|
| bazény | |
| bazénová hala krytého bazénu | 2x za hodinu |
| šatny uživatelů bazénové haly a sprchy | 8x za hodinu |
| ostatní prostory přiléhající k prostoru bazénové haly | 5x za hodinu |
| vstupní hala krytého bazénu | 1x za hodinu |
| sauna | |
| chodba | 2x za hodinu |
| šatny | 2x za hodinu |
| vnitřní ochlazovna | 2x za hodinu |
| odpočívárna | 2x za hodinu |
| záchod | 50 m3.h-1 na 1 záchodovou mísu |
Pro výměnu vzduchu v ostatních prostorech umělých koupališť se použijí obdobně minimální požadavky jako pro prostory bazénové haly, přičemž musí být dodržen požadavek na nejvyšší přípustnou relativní vlhkost prostředí podle jiného právního předpisu.
Obecné požadavky na bazén pro kojence a batolata
2.1. Bazén pro kojence a batolata musí mít k dispozici související krytý prostor, zejména pro kočárky, šatnu dětí, oddělený prostor na kojení, odpočinek a pro aklimatizaci dětí na venkovní prostředí před odchodem, zázemí pro doprovod (šatna, sprcha, záchod a podobně), suchou a větratelnou místnost (sklad) na ukládání vysušených pomůcek a materiálů.
2.2. Prostor pro koupání kojenců a batolat musí být stavebně nebo provozně oddělen od ostatního prostoru.
2.3. Požadavky na větrání haly bazénu a přilehlých prostorů jsou stanoveny v tabulce č. 1a této přílohy.
2.4. Pokud není uvedeno jinak, řídí se požadavky na bazén pro kojence a batolata podle obecných požadavků uvedených v části 1 této přílohy.
Požadavky na brouzdaliště
3.1. Při určování kapacity vodní plochy brouzdaliště pro děti se počítá s plochou 1 m2 na jedno dítě. Na brouzdaliště platí požadavky uvedené v části 1 v bodě 1.2. obdobně.
3.2. Brouzdaliště nesmí mít větší hloubku vody než 0,4 m.
3.3. Brouzdaliště se zřizuje s cirkulací nebo bez recirkulace. Způsob přívodu a odtoku vody musí zajišťovat intenzivní směšování vody v brouzdališti a voda do brouzdaliště nesmí být přiváděna z jiného bazénu.
Šatna umělého koupaliště a sauny
4.1. Kapacita šatny musí odpovídat kapacitě umělého koupaliště. Kapacita šatny prohřívárny sauny musí odpovídat dvojnásobku počtu míst prohřívárny sauny.
4.2. U nekrytého umělého koupaliště lze namísto šatny vybudovat převlékací kabinu. Půdorysná plocha jedné převlékací kabiny u nekrytého i krytého koupaliště musí být minimálně 1,5 m2.
4.3. Šatna u krytého umělého koupaliště musí být provozně oddělena pro uživatele, kteří se jdou koupat, od ostatních uživatelů.
4.4. Počet sprch se řídí předpokládanou kapacitou koupaliště. U krytého umělého koupaliště musí být pro příchod zachováno pořadí šatna, prostor pro sprchování, bazén, pro odchod pořadí bazén, prostor pro sprchování, osušovna, šatna, přičemž tyto úseky musí být stavebně odděleny.
4.5. Podlaha a stěna šatny musí být ze snadno čistitelného materiálu. Podlaha musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a musí mít spád minimálně 2 % směrem k odvodňovacímu systému. Dělící příčka, která není pevně spojena s podlahou v celé délce spodního líce příčky, musí být ukončena minimálně 0,15 m nad podlahou, roh a kout obvodové stěny musí být zaoblený.
4.6. Vybavení převlékací šatny a převlékací kabiny musí být snadno omyvatelné.
4.7. Požadavky na větrání šatny stanoví tabulka č. 1a této přílohy.
Sauna
5.1. Prostor prohřívárny sauny na 1 osobu musí být minimálně 2 m3. Veškeré použité materiály v sauně musí být odolné a zdravotně nezávadné při návrhovém zatížení teplem a vlhkostí.
5.2. Stěna i strop prohřívárny sauny se obkládají materiálem dobře izolujícím teplo a dobře absorbujícím vlhkost. Dveře musí být z průhledného materiálu nebo se zaskleným okénkem, s dřevěným madlem z obou stran a musí se otvírat ven, bez použití zámkové sklapky. Dveře musí spolehlivě umožnit východ z prohřívárny.
5.3. Podlaha musí být z dobře omyvatelných materiálů s protiskluzovou úpravou podle přílohy č. 5 k této vyhlášce a vyspádována k podlahové vpusti. V případě umístění podlahové vpusti v sauně, musí vpusť svým konstrukčním řešením zabránit vniknutí pachů z kanalizačního systému do sauny.
5.4. U topidla na pevná nebo plynná paliva se do prostoru sauny umisťuje pouze tepelný výměník, případně konstrukce topidlo musí zajišťovat pouze obsluhu zvenčí sauny. Kouřovod a související zařízení musí být umístěny mimo prostor sauny.
5.5. Sauna musí být dostatečně větratelná, s možností regulace. Musí být dostatečně osvětlena a opatřena nouzovým osvětlením.
5.6. K sauně se zřizuje úklidová místnost, která musí být větratelná.
5.7. Požadavky na větrání sauny stanoví tabulka č. 1a této přílohy a požadavky na osvětlení sauny jsou stanoveny v tabulce č. 2 této přílohy.
Tabulka č. 2 – Osvětlení saun
| místo | minimální intenzita osvětlení (1x) | nouzové osvětlení |
|---|---|---|
| chodba | 100 | ano |
| šatna | 200 | ano |
| prohřívárna | 50 | ano |
| vnitřní ochlazovna | 75 | ano |
| vnější ochlazovna | 75 | ne |
| odpočívárna | 75 | ano |
| záchod | 100 | ne |
Ochlazovna a odpočívárna sauny
6.1. Bazén a sprchovací zařízení musí být umístěny uvnitř objektu, v blízkosti prohřívárny sauny. Stěna a dno bazénu musí být opatřeny dobře omyvatelným povrchem. Povrch dna musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Bazén musí být ve výši hladiny vody opatřen přelivným žlábkem, s výpustí do úpravny bazénové vody nebo přes sifonový uzávěr, pokud ústí do kanalizace. Vstup do bazénu musí být opatřen schůdky se zábradlím nebo vstupním žebříkem s madly. Podlaha v okolí bazénu musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, se spádem minimálně 2 % k podlahovým vpustím.
6.2. V případě zřízení bazénu ve vnější ochlazovně musí bazén odpovídat požadavkům této vyhlášky.
6.3. Velikost odpočívárny sauny musí činit minimálně 2 m2 na jedno místo prohřívárny. Odpočívárna musí být s omyvatelným a snadno čistitelným povrchem. Požadavky na větrání stanoví tabulka č. 1a této přílohy.
Příloha č. 7
INFRASTRUKTURA PRO ALTERNATIVNÍ PALIVA
1. Běžný dobíjecí bod na střídavý proud pro elektrická vozidla musí být vybaven alespoň zásuvkou nebo vozidlovou zásuvkovou přípojkou typu 2.
2. Vysoce výkonný dobíjecí bod na střídavý proud pro elektrická vozidla musí být vybaven alespoň zásuvkovou přípojkou typu 2.
3. Vysoce výkonný dobíjecí bod na stejnosměrný proud pro elektrická vozidla musí být vybaven alespoň zásuvkovou přípojkou kombinovaného nabíjecího systému typu Combo 2.
4. Veřejně přístupný dobíjecí bod na střídavý proud se zdánlivým výkonem nejvýše 3,7 kVA vyhrazený pro elektrické vozidlo kategorie L musí být vybaven alespoň
a) zásuvkou nebo vozidlovou zásuvkovou přípojkou typu 3 A u režimu nabíjení 3 a
b) zásuvkou u režimu nabíjení 1 nebo 2.
5. Veřejně přístupný dobíjecí bod na střídavý proud se zdánlivým výkonem vyšším než 3,7 kVA vyhrazený pro elektrické vozidlo kategorie L musí být vybaven alespoň zásuvkou nebo vozidlovou přípojkou typu 2.
6. Dobíjecí bod pro elektrický autobus musí být pro účely interoperability vybaven
a) u běžného a vysoce výkonného dobíjecího bodu na střídavý proud pro elektrický autobus alespoň zásuvkovou přípojkou typu 2,
b) u běžného a vysoce výkonného dobíjecího bodu na stejnosměrný proud pro elektrický autobus alespoň zásuvkovou přípojkou kombinovaného nabíjecího systému typu Combo 2,
c) automatizovaným zařízením s kontaktním rozhraním pro elektrický autobus s vodivým dobíjením v režimu 4,
d) automatickým připojovacím zařízením (ACD) namontovaným na infrastruktuře (reverzní pantograf), namontovaným na střeše vozidla, namontovaným pod vozidlem a namontovaným na infrastruktuře a připojujícím se na bok nebo střechu vozidla, které musí být vybaveno mechanickým a elektrickým rozhraním.
7. Pro plavidla vnitrozemské plavby musí být zajištěna dodávka elektřiny z pevniny.
8. Venkovní vodíkové čerpací stanice vydávající plynný vodík používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat technické specifikace pro dodávky plynného vodíku jako paliva.
9. Vodíkové čerpací stanice vydávající plynný vodík používaný jako palivo v motorových vozidlech musí používat algoritmy plnění paliva a vybavení, které splňují příslušné specifikace pro dodávky plynného vodíku jako paliva.
10. Přípojky pro motorová vozidla, kromě motocyklů, pro účely čerpání plynného vodíku musí splňovat technické specifikace pro propojovací zařízení pro čerpání plynného vodíku do motorových vozidel.
11. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající stlačený zemní plyn (CNG) používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat příslušné technické specifikace stanovené pro plnicí tlak.
12. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající zkapalněný zemní plyn (LNG) používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat příslušné technické specifikace stanovené pro plnicí tlak.
13. Profil přípojky pro motorová vozidla, kromě motocyklů, pro účely čerpání zkapalněného zemního plynu musí splňovat technické specifikace.
14. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající zkapalněný zemní plyn (LNG), používaný jako palivo pro plavidla vnitrozemské plavby musí výhradně pro účely interoperability splňovat příslušné technické specifikace.
Příloha č. 8
VODNÍ DÍLO
Pro účely této přílohy se rozumí
a) odběrným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,
b) výpustným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k vypouštění vody z vodní nádrže,
c) kontrolní povodňovou vlnou průtoková vlna určená kulminačním průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým průběhem,
d) shybkou vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod překážkou,
e) vakovým jezem jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu a naplněný vodou, případně vzduchem,
f) bezpečnostním přelivným zařízením zařízení sloužící k ochraně hráze před přelitím,
g) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody.
Zakládání vodního díla
1.1. Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody a účinků možných nahodilých zatížení.
1.2. Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových poměrů, zejména průchod povodní a možná změna režimu podzemních vod.
1.3. Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství vody.
1.4. Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části, například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného objektu, musí vycházet ze zjištěných geotechnických poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podloží přehrady se nesmí zakládat na piloty, prahy nebo sedla.
1.5. Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím negativním působením.
1.6. Vodní dílo, které se navrhuje a provádí v území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje a provádí též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seismické činnosti.
Technické požadavky na stavební konstrukce vodního díla
2.1. Návrh stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny).
2.2. Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit
a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu, bezpečnost a užívání vodního díla nebo jeho části, a
b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb v okolí vodního díla.
2.3. Betony navržené a využívané pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části, které přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na vodostavební betony pro vodotěsné konstrukce z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti, vodotěsnosti, průsaku, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti.
2.4. Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí umožnit instalaci zařízení pro měření.
2.5. Vodní dílo určené ke vzdouvání vody musí být vybaveno vodočetnou latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro měření výškové úrovně hladin.
2.6. Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození. Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle jiného právního předpisu. Požadovaná míra bezpečnosti je vyjádřena pravděpodobností překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je třeba přes vodní dílo bezpečně převést.
Požadavky na vodovodní síť
3.1. Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje a provádí na maximální hodinovou potřebu vody se zohledněním potřeby vody pro požární účely, je-li to technicky možné. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje a provádí na maximální denní potřebu vody.
3.2. Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje a provádí ze stavebních hmot a výrobků zajišťujících dodržení všech technických požadavků na vodovodní potrubí vodovodu.
3.3. Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa, popřípadě 0,7 MPa, je-li to vzhledem k okolnostem nutné.
3.4. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky minimálně 0,15 MPa. Při zástavbě tří a více nadzemních podlaží minimálně 0,25 MPa.
3.5. Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje a provádí v podélném sklonu minimálně 3 ‰ od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu minimálně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu minimálně 0,5 ‰.
3.6. Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou.
3.7. Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti.
3.8. Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou upravující hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
3.9. Stavba pro úpravu vody se navrhuje a provádí podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle jiného právního předpisu.
3.10. Napojení nové části vodovodu na stávající vodovod musí být navrženo a provedeno s ohledem na ovlivnění schopnosti zásobovat pitnou vodou stávající nebo nové odběratele, a to zejména z pohledu, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou včetně tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů. Posouzení provede odborně způsobilá osoba na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávajícího vodovodu na náklady investora. Posouzení se provede jen v případě, že vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu důvodně předpokládá, že v důsledku napojení nové části vodovodu může dojít k negativnímu ovlivnění zásobování pitnou vodou nebo tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů.
3.11. Řady musí být vybaveny zařízením umožňujícím zavzdušnění, odvzdušnění, čištění a vypouštění vodovodního potrubí v závislosti na konfiguraci vodovodní sítě.
Stoková síť
4.1. U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.
4.2. U nově zřizovaných odlehčovacích komor se stanovují hodnoty návrhových průtoků; obdobně se postupuje při posouzení stávajících odlehčovacích komor.
4.3. Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše +/- 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ +/- 30 mm oproti kótě dna. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon nebo nulový sklon.
4.4. Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při světlosti do DN 500 včetně, nejvýše 50 mm, u větších světlostí nejvýše 80 mm.
4.5. Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.
4.6. Napojení nové části oddílné nebo jednotné kanalizace na stávající jednotnou kanalizaci musí být navrženo a provedeno také s ohledem na ovlivnění schopnosti kanalizace odvést zvýšené množství odpadních vod včetně posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou kanalizace ovlivněny. Posouzení provede odborně způsobilá osoba na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávající kanalizace na náklady investora. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle bodu 4.1.
Čistírna odpadních vod
5.1. Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody.
5.2. U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
5.3. Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje a provádí tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a hodnota 2 Qd - QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne a provede se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž. Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne a provede se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.
5.4. Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů, zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby.
5.5. Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují a provádějí technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu a podobně.
5.6. Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr a podobně.
5.7. Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být navrženy a provedeny tak, aby odolaly maximálnímu hydraulickému a látkovému zatížení.
5.8. V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen a proveden obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.
5.9. Čistírna odpadních vod se navrhuje a provádí s ohledem na její kalové a případně plynové hospodářství.
5.10. Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.
Přehrada a hráz
6.1. Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění navržených kritérií zhutnění sypaniny.
6.2. Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje a provádí v zátopě budoucí vodní nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne a provede jejich úprava a rekultivace.
6.3. Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze.
6.4. Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje a provádí úměrně možným škodám, vzniklým zatopením jámy.
6.5. Přehrada musí mít minimálně 2 samostatně použitelné, funkčně na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení, s kapacitou vyhovující účelu vodního díla. U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení. Přehrada může být vybavena 1 spodní výpustí pouze ve výjimečném případě u vodního díla s ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m3 vody, hloubkou vody při maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku.
6.6. Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní výpustí.
6.7. Přehrada nebo hráz vodní nádrže musí být vybavena bezpečnostním přelivným zařízením k bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti odpovídající kategorii vodního díla z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle jiného právního předpisu.
6.8. Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro zabránění průsakům vody navrhuje a provádí s průtokem vody o volné hladině. V případě návrhu potrubí s tlakovým průtokem, se potrubí ukládá volně do chodby.
Jez
7.1. U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich těžby a odvozu.
7.2. Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko úmyslného poškození v dané lokalitě.
7.3. Na dopravně významné vodní cestě podle zákona o vnitrozemské plavbě je součástí návrhu jezu dispoziční řešení plavební komory nebo jiné stavby k plavebním účelům, odpovídající zatřídění vodní cesty.
7.4. U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající vody zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a podjezí. Při návrhu vývaru musí být zvažován vliv stavu koryta vodního toku na průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu.
7.5. Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradící konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody.
7.6. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této průtočné kapacity.
7.7. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další negativní dopady.
7.8. Stavební konstrukce jezu musí být navržena a provedena tak, aby splnila limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví.
Stavba, kterou se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků
8.1. Pro návrh úpravy koryta vodního toku se volí hodnota návrhového průtoku se zvážením rizik možných ztrát na lidských životech a možných škod způsobených povodní.
8.2. Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů.
8.3. Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající průtoku vody, který se vyskytuje s dobou opakování 210 dní, se volí s ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území.
8.4. Uzavřený profil nebo shybka se navrhují a provádějí na návrhový průtok, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování povodně 100 let (Q100); při průtoku vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor nad hladinou vody minimálně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla.
8.5. Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů, nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku. V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační, popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků.
8.6. Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m.
8.7. Křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní komunikací a vedením musí být navrženy a provedeny jako bezpečné a bez vzájemného ovlivnění.
8.8. Úprava a ohrázování koryta vodního toku musí být navrženy a provedeny s ohledem na stavbu zařízení, které odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří hrázovými propustmi s hradícím zařízením nebo zpevněním.
Stavba na ochranu před povodněmi
9.1. Převýšení ochranné hráze se navrhuje a provádí s ohledem na průtokové poměry koryta vodního toku a výši možných škod v případě rozlivu povodně. Stavba na ochranu před povodněmi se navrhuje a provádí s ohledem na převýšení nad hladinou návrhového průtoku.
9.2. Šířka ochranné hráze v koruně vychází z technického řešení, výšky hráze a případných dalších požadavků na využití koruny hráze. Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje a provádí na základě výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku.
Studna
10.1. Minimální vzájemná vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu zdroje možného znečištění pro málo propustné prostředí takto
a) žumpa, čistírna odpadních vod do kapacity 50 EO, kanalizační přípojka 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlév, močůvková jímka a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejná pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plocha motorových vozidel a od ní vedoucí odtokové potrubí a strouha 15 m.
10.2. Minimální vzájemná vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu zdroje možného znečištění pro propustné prostředí takto
a) žumpa, čistírna odpadních vod do kapacity 50 EO, kanalizační přípojka 30 m,
b) nádrž tekutých paliv pro individuální vytápění umístěná v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlév, močůvková jímka a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejná pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plocha motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
10.3. Minimální vzájemné vzdálenosti od studny podle bodů 10.1. a 10.2. se použijí rovněž při umisťování zdroje možného znečištění.
Příloha č. 9
STAVBA PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Pro účely této přílohy se rozumí
a) lesní cestou pro celoroční provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností celoroční provoz,
b) lesní cestou pro sezónní provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností sezónní provoz v obdobích s nižším úhrnem srážek nebo v obdobích zámrazu,
c) vozovkou lesní cesty zpevnění lesní cesty, které svou šířkou a únosností umožňuje provoz jízdní soupravy pro odvoz dříví; lesní cesta s vozovkou je zpevněná lesní cesta; lesní cesta bez vozovky je nezpevněná lesní cesta,
d) vozovkou se stmeleným krytem vozovka s krytem betonovým, asfaltovým, dlážděným, z kameniva stmeleného pojivem nebo vozovka z panelů,
e) odvodněním lesní cesty soubor výrobků, konstrukcí nebo terénních úprav pro bezeškodné převádění a odvádění povrchových vod z tělesa lesní cesty a z okolních pozemků a pro jejich zabezpečení proti škodlivému působení podzemních vod,
f) výhybnou rozšíření jednopruhové lesní cesty o šířku jízdního pruhu umožňující bezpečné vyhýbání protijedoucích vozidel nebo objíždění stojících vozidel,
g) svodnicí vody otevřený svodný žlábek v koruně lesní cesty,
h) propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod napříč tělesem lesní cesty,
i) hospodářským propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod pod připojením ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu,
j) lesním skladem stavebně upravená plocha u lesní cesty, sloužící pro úpravu, skladování nebo nakládání dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a pro skladování materiálů nebo techniky pro hospodaření v lese,
k) obratištěm stavba nebo terénní úprava pro otáčení vozidel,
l) zamokřením lesních půd nadměrná vlhkost lesní půdy neodpovídající přirozeným stanovištním poměrům a zároveň poškozující lesní porosty nebo znesnadňující obnovu nebo založení lesních porostů, způsobená vodou přitékající povrchovým nebo podzemním přítokem nebo vodou zadržovanou na lesním pozemku.
Požadavky na stavbu lesních cest a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu
1.1. Lesní cesta pro celoroční provoz musí být opatřena vozovkou, účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a musí být vybavena výhybnami. Překonání malých vodních toků na lesní cestě pro celoroční provoz není zajišťováno brody.
1.2. Lesní cesta pro sezónní provoz musí být v případě nedostatečně únosného a odvodněného podloží opatřena vozovkou a účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a vybavena výhybnami.
1.3. Největší hodnota podélného sklonu lesní cesty v případě stavby nové lesní cesty s návrhovou rychlostí 30 km/h je 12 %, pro návrhovou rychlost 20 km/h pak 14 %.
1.4. Příčný sklon vozovky a pláně lesní cesty je střechovitý nebo jednostranný. Nejmenší hodnota příčného sklonu vozovky a pláně lesní cesty je 3,0 % na zpevněných lesních cestách s vozovkou se stmeleným krytem a 3,5 % na ostatních lesních cestách.
1.5. Svodnicemi vody musí být šikmo ke své ose opatřeny lesní cesty s podélným sklonem větším než 6 %, pokud nejsou opatřeny vozovkou se stmeleným krytem.
1.6. Nejmenší kolmá světlost propustku v tělese lesní cesty musí být 0,51 m. Nejmenší kolmá světlost hospodářského propustku o délce do 8 m musí být 0,4 m, jinak 0,51 m. Nejmenší podélný sklon dna propustku i hospodářského propustku musí být 0,5 %.
1.7. Připojení lesní cesty na silnici nebo místní komunikaci musí být navrženo a provedeno sjezdem širokým v místě připojení minimálně 6 m, dlouhým minimálně 25 m a opatřeným vozovkou. Připojení lesní cesty na účelovou komunikaci musí být navrženo a provedeno sjezdem širokým v místě připojení minimálně 6 m, dlouhým minimálně 25 m a opatřeným obdobným zpevněním, jakým je opatřena navazující účelová komunikace. Připojení ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu musí být navrženo a provedeno samostatným sjezdem širokým v místě napojení minimálně 6 m, dlouhým minimálně 6 m a zpevněným alespoň vrstvou drceného kameniva.
1.8. Výhybna musí být v příznivých terénních podmínkách navržena a provedena v počtu minimálně 1 výhybna na 1 km lesní cesty v místech s dobrým rozhledem na další průběh lesní cesty.
1.9. Výhybna musí být navržena a provedena v délce minimálně 25 m a musí mít stejnou konstrukci jako lesní cesta. Jako výhybna se využívá i křižovatka lesních cest, samostatný sjezd na ostatní trasu pro lesní dopravu nebo na sousední pozemek, lesní sklad nebo jiné rozšířené místo v trase lesní cesty, pokud odpovídají technickým požadavkům na výhybnu.
1.10. Na konci neprůjezdné lesní cesty delší než 100 m musí být navrženo a provedeno obratiště, pokud v tomto místě nelze pro otočení jízdní soupravy pro odvoz dříví využít samostatný sjezd na ostatní trasu pro lesní dopravu nebo sousední pozemek, lesní sklad nebo jiné rozšířené místo. Obratiště musí být navrženo a provedeno jako okružní nebo úvraťové.
1.11. Záchytné bezpečnostní zařízení musí být pro lesní cestu navrženo a provedeno v případě mostu, opěrné zdi a propustku se svislou čelní stěnou, pokud je výška koruny přilehlé lesní cesty nad terénem, dnem vodního toku nebo nad povrchem přemosťované pozemní komunikace nebo překážky větší než 2 m.
1.12. Pro propustek a hospodářský propustek na ostatní trase pro lesní dopravu se ustanovení bodu 1.6. použije obdobně.
Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd
2.1. Odvodňovací a závlahový příkop musí být navržen a proveden s hloubkou minimálně 0,6 m a rozchodem minimálně 30 m, pokud není výpočtem stanoveno jinak. Přitom se přihlíží ke stanovištnímu požadavku lesních dřevin a ke druhové i věkové skladbě lesních porostů.
2.2. Odvodňovací příkop musí být navržen a proveden s takovým podélným sklonem, aby nebylo dosaženo vymílací rychlosti vody.
2.3. Závlahový příkop se navrhuje a provádí podle polohy a vydatnosti zdroje závlahové vody.
2.4. Trubní a kabelové vedení musí být v místě křížení s odvodňovacím a závlahovým příkopem uloženo do chráničky a umístěno minimálně 0,7 m pod povrch dna příkopu v případě trubního vedení a sdělovacího kabelu nebo minimálně 1 m pod povrch dna příkopu v případě silového elektrického kabelu. Pokud je v místě křížení s odvodňovacím nebo závlahovým příkopem hloubena pro trubní nebo kabelové vedení rýha, musí být vyplněna zásypem a po jeho zhutnění musí být na dně i ve svazích příkopu opatřena opevněním.
Příloha č. 10
BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI PRO SKLAD PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ ZAŘAZENÝCH DO PODTŘÍDY 1.1 PODLE DOHODY O MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (ADR) 17)
Bezpečnostní vzdálenost skladu, kterou je nejmenší přípustná vzdálenost mezi skladem a okolní zástavbou, pozemními komunikacemi a železnicemi, se vypočítá
- pro okolní zástavbu podle vzorce
E = 22 x NEC1/3
- pro pozemní komunikace a železnice podle vzorce
E = 15 x NEC1/3
kde
E je bezpečnostní vzdálenost v metrech,
NEC je čistá hmotnost výbušných látek v kilogramech.
Příloha č. 11
PROSTOR PRO PŘECHOVÁVÁNÍ ZBRANÍ, STŘELIVA A MUNIČNÍ SKLADIŠTĚ
Prostor pro přechovávání zbraní a střeliva
1.1. Prostor pro přechovávání zbraní a střeliva musí být vybaven trezorovými dveřmi, které musí splňovat požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy.
1.2. Stěna, strop a podlaha prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva musí mít minimální tloušťku
a) 300 mm, pokud jsou zhotoveny z cihel, popřípadě z vápenocementových bloků nebo pórobetonových tvárnic, nebo
b) 150 mm, pokud jsou zhotoveny z betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu.
1.3. Okno, včetně části stěny prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva v provedení z dutých skleněných tvárnic (luxferů), světlík, komín, větrák, šachta a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti musí být navrženy a provedeny s pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru minimálně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů musí být svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže se navrhuje a provádí pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm a zasazených ve zdivu do hloubky minimálně 150 mm. K zabezpečení okna, světlíku, komínu, větráku, šachty nebo dalších otvorů podle věty první lze použít též jiné zabezpečení, například mříž nebo roletu, splňující požadavky 4. bezpečnostní třídy.
1.4. Je-li prostor pro přechovávání zbraní a střeliva ve druhém a vyšším nadzemním podlaží a do jeho úrovně nelze proniknout ze střechy budovy ani z vnějšího pláště budovy pomocí hromosvodu, okapu, parapetu, jiných stavebních prvků, terénní nerovnosti, stromu nebo jiné stavby, lze místo mříže použít uzavíratelné okno s ocelovým okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy se sklem, které musí být opatřeno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností minimálně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu a vytlačení z rámu nebo jiné zabezpečení splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy.
1.5. Povrch konstrukce prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva musí být hladký se snadno čistitelnou úpravou.
Prosklená výloha prostoru pro přechovávání zbraní a střeliva
1.6. Prosklená výloha musí mít ocelový rám pevně kotvený do stěny budovy a musí být vybavena
a) sklem výlohy opatřeným bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností minimálně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu,
b) pevně kotvenou ocelovou mříží splňující obdobné požadavky jako ocelová mříž zvláštního objektu pro zabezpečení zbraní a střeliva, a
c) posuvnou, sklopnou nebo svinovací ocelovou mříží nebo roletou splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy.
1.7. Posuvná, sklopná nebo svinovací ocelová mříž nebo roleta podle odst. 1 písm. c) musí být vybavena zámky s vysokou bezpečností zařazenými do třídy A.
Muniční skladiště
Zásady pro výstavbu muničního skladiště
2.1. Muniční skladiště musí
a) zohledňovat riziko rozletu munice a jejích střepin při rizikové události, včetně možnosti rozletu nevybuchlé munice, a místní podmínky, zejména členitost terénu okolí muničního skladiště, způsob skladování munice a skladovací a manipulační techniku a technologii, a
b) být navrženo a provedeno včetně určení nejvyššího povoleného množství skladované munice, v závislosti na vzdálenostech k okolním objektům, které by mohly být ohroženy rozletem střepin.
2.2. Muniční skladiště musí být navrženo a provedeno takovým způsobem, aby v případě požáru
a) byla minimálně po dobu 180 minut zachována nosnost jeho konstrukce,
b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,
c) uživatelé mohli stavbu opustit nebo mohli být zachráněni pomocí jiných prostředků a
d) byla brána v úvahu bezpečnost jednotek požární ochrany.
2.3. Návrh konstrukce muničního skladiště, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, například ochranného valu nebo ochranné stěny, musí omezovat riziko, aby rozlet střepin neohrozil stavby obsahující bytové a pobytové místnosti, jiná muniční skladiště, sítě dopravní a technické infrastruktury (dále jen „ohrožený objekt) a v případě výbuchu nebo požáru muničního skladiště byl v nejvyšší míře omezen případný rozlet nevybuchlé munice do okolí.
2.4. Objekt muničního skladiště musí být navržen a proveden jako jednopodlažní.
2.5. U muničního skladiště musí být navržen a proveden kromě hlavního východu ještě další východ v případě, že délka únikové cesty z kteréhokoliv místa muničního skladiště k nejbližšímu východu je větší než 20 m.
2.6. Hlavní východ (vchod) u muničního skladiště obklopeného valem musí být navržen a proveden nejblíže k průchodu valem.
2.7. Kolem muničního skladiště musí být navržen a proveden pás z nehořlavých hmot, široký minimálně 1 m, který musí být odvodněn a na nějž musí navazovat požární pruh široký minimálně 5 m. Povrch požárního pruhu musí být navržen a proveden jako nehořlavý, popřípadě zatravněný. U zasypaného muničního skladiště se navrhuje a provádí požární pruh široký minimálně 3 m od vstupu do muničního skladiště a vyústění větracích šachet.
2.8. Muniční skladiště musí být oploceno plotem vysokým minimálně 2,2 m. Pokud se použije plotové pletivo, může být velikost oka nejvíce 50 mm, s nástavbou tří řad ostnatého drátu. Uvedené ustanovení se nevztahuje na muniční skladiště, které je umístěno uvnitř obdobně oploceného areálu, pokud jsou stanovena režimová opatření znemožňující vstup nepovolaným osobám.
Konstrukční požadavky na jednotlivé části muničního skladiště
2.9. Návrh konstrukce stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí musí být pouze ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb podle jiného právního předpisu. Stavební výrobky ze dřeva je možné navrhnout pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle jiného právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb. Návrh stavebních hmot a nátěrů, které tvoří s výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny, je vyloučen.
2.10. Střecha muničního skladiště musí být navržena a provedena jako
a) výfuková, z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, který při výbuchu uvnitř objektu neohrozí okolí rozletem těžkých úlomků, nebo
b) odolná proti účinkům výbuchu munice nebo snižující účinek tlakové vlny, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům výbuchu nebo aby je omezila.
2.11. Podlaha musí být navržena a provedena rovná a navazovat na stěny zaoblením bez spár do výšky minimálně 100 mm nad podlahu. Povrch podlahy musí být navržen a proveden z nejiskřivého materiálu jako nepropustný, bez trhlin a snadno čistitelný. Podlaha v muničním skladišti, ve kterém skladována munice, u níž hrozí iniciace v důsledku výboje statické elektřiny, musí být navržena a provedena s ochranou proti jejímu hromadění.
2.12. Dveře a zárubně musí být navrženy a provedeny pouze v provedení s otevíráním ven, bez prahů a těsné po celém svém obvodu.
2.13. Okno včetně části stěny v provedení z dutých skleněných tvárnic (luxferů), světlík, komín, větrák, šachta a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti muničního skladiště, musí být navrženy a provedeny s pevně zabudovanou ocelovou mříží s pruty o průměru minimálně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů musí být svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže musí být navrženo a provedeno pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm se zasazením ve zdivu do hloubky minimálně 150 mm. K zabezpečení okna, světlíku, komínu, větráku, šachty nebo dalších otvorů podle věty první lze navrhnout a provést jiné zabezpečení, například mříž nebo roleta, splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy.
2.14. Mříž podle bodu 2.13. musí být navržena a provedena se světlým nátěrem. Skleněná výplň okna, kterým mohou procházet sluneční paprsky, musí být navržena a provedena matná nebo čirá bez bublin a kazů a doplněná protisluneční folií.
Bezpečnostní vzdálenost
2.15. Bezpečnostní vzdáleností se rozumí nejmenší dovolená vzdálenost mezi muničním skladištěm a ohroženým objektem. Bezpečnostní vzdálenost se stanovuje jak mezi jednotlivými objekty a pracovišti v areálu, kde se nachází muniční skladiště (vnitřní bezpečnostní vzdálenosti), tak i mezi muničním skladištěm a jinými ohroženými objekty mimo tento areál (vnější bezpečnostní vzdálenosti).
2.16. Bezpečnostní vzdálenost se určuje podle jiného právního předpisu26).
Vytápění a větrání muničního skladiště
2.17. Pro regulování teploty a vlhkosti musí být v muničním skladišti navrženo a provedeno zařízení pro větrání, popřípadě vytápění. Součástí režimu větrání je i zařízení sledující hodnoty teploty a vlhkosti a změny těchto hodnot v čase.
2.18. Větrací zařízení musí být navrženo a provedeno jako snadno čistitelné a musí znemožňovat šíření požáru.
Elektrické zařízení a ochrana před vlivy elektrické energie
2.19. Elektrické zařízení a elektrické rozvody musí být navrženy a provedeny tak, aby zajistily ochranu zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin.
2.20. Muniční skladiště musí být navrženo a provedeno jako chráněné před účinky blesku.
Dopravní cesta v areálu provozovny
2.21. Železniční cesta k muničnímu skladišti musí být navržena a provedena jako průjezdní pro přepravu jiného materiálu.
2.22. Rozřazovací železniční prostor, kde se třídí náklady munice, musí být navržen a proveden ve vzdálenosti minimálně 300 m od muničního skladu.
2.23. Železniční cesta a silnice pro přepravu munice k muničnímu skladišti musí být navržena a provedena ve vzdálenosti od budovy
a) ve které se pracuje s ohněm, minimálně 50 m,
b) nebezpečné výbuchem, minimálně 10 m.
2.24. Muniční sklad musí mít navržen a proveden bezpečný příjezd.
Technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště
2.25. Muniční skladiště musí být zabezpečeno proti vstupu neoprávněných osob návrhem
a) zabezpečení každých vstupních vrat nebo dveří muničního skladiště, které musí být vybaveny zámkem a bezpečnostním kováním nebo závorou splňujícími požadavky 3. bezpečnostní třídy,
b) instalací elektronického zabezpečovacího zařízení podle bodu 2.26.,
c) instalací pro budoucí vybavení muničního skladiště televizním systémem a videosystémem pro použití v bezpečnostních aplikacích pro stupeň zabezpečení 2.
2.26. Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště musí být navrženo a provedeno tak, aby plnilo požadavky na prostorovou ochranu, plášťovou ochranu, ochranu perimetru a tísňový systém a musí včetně způsobu jeho instalace splňovat všeobecné požadavky na poplachové přenosové systémy a požadavky pro stupeň zabezpečení 2. Ochrana perimetru muničního skladiště musí být navržena a provedena instalací elektronického zabezpečovacího zařízení umožňujícího zjištění vstupu neoprávněné osoby do vnějšího perimetru muničního skladiště, a to minimálně na úrovni oplocení muničního skladiště. V případě, že skladiště není samostatně oploceno, musí být navržena a provedena ochrana vnějšího perimetru areálu.
2.27. Strop nebo stěna muničního skladiště musí být navržena a provedena po celé své ploše ve výfukovém provedení a chráněna elektronickým zabezpečovacím zařízením pro zajištění ochrany muničního skladiště.
Prevence rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice
2.28. Muniční skladiště musí být vybaveno zařízením elektronické požární signalizace.
Ochranný val
3.1. Ochranný val musí být navržen a proveden jako uzavřený, jednostranně otevřený nebo jednostranně otevřený s odděleným valem.
3.2. Stavba ochranného valu musí být navržena a provedena jen z nehořlavých a zhutněných hmot. V případě ochranného valu z kamenité sypaniny, musí být na jeho vnitřní straně navržena a provedena vrstva tříděného materiálu o tloušťce minimálně 1 m s průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu musí být odolný proti erozi.
3.3. Vnitřní svah ochranného valu může mít sklon nejvýše 40° při šíři koruny valu minimálně 0,5 m. Profil ochranného valu musí být doložen v projektu výpočtem stability včetně sednutí a zatlačení tělesa valu do podloží. Ochranný val nesmí být osázen dřevinami.
3.4. Dolní část vnitřního svahu ochranného valu lze v návrhu nahradit opěrnou zdí, která však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu.
3.5. Koruna ochranného valu nesmí být nižší než úroveň střešní římsy muničního skladu; u skladu s jednostranným sklonem střechy toto platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Koruna ochranného valu musí přesahovat minimálně o 0,5 m horní úroveň skladované munice včetně jejích obalů.
3.6. Boční hrana koruny jednostranně otevřeného nebo odděleného valu musí přesahovat pohledový obrys skladu minimálně o 0,5 m.
3.7. Vzdálenost paty ochranného valu od obvodové stěny skladu nesmí být u uzavřeného a jednostranně otevřeného ochranného valu větší než 2 m a u odděleného valu větší než 5 m.
3.8. Plocha mezi patou ochranného valu a skladem musí být navržena a provedena jako požární pruh podle bodu 2.8. a musí být odvodněna.
3.9. Průchod v ochranném valu musí být navržen a proveden co nejblíže únikové cesty ze skladu přerušením ochranného valu nebo jako tunel. Průchod v ochranném valu musí být minimálně 1,5 m široký, se sklonem nejvýše 8 °.
3.10. Průchod musí být navržen a proveden jako obloukovitý nebo zalomený tak, aby jakákoliv přímka jím vedená protínala jeho stěnu chráněnou ochranným valem. Není-li technické možné tento požadavek splnit, pak musí být navržen a proveden ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech minimálně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující okraj koruny přerušeného valu minimálně o 0,5 m.
3.11. Tunelový průchod musí být minimálně 2,1 m vysoký, s osvětlením, bez jakýchkoli výstupků. Jeho stěny a strop musí být navrženy a provedeny ze staticky odolných materiálů.
3.12. Společný val mezi 2 sklady nesmí mít žádný průchod. Za průchod se nepovažuje prostup pro energetické rozvody, pokud je zajištěn proti přenosu detonace.
3.13. Za rovnocennou ochranu jako ochranný val může být považována terénní nerovnost s obdobnými technickými parametry.
Ochranná stěna
3.14. Místo ochranného valu lze navrhnout a provést ochrannou stěnu, která může být též v podobě palisády.
3.15. Ochranná stěna musí být navržena a provedena jako bezpečně kotvená v zemi a její stabilita a odolnost proti výbuchu munice doložena výpočtem.
3.16. Vzdálenost ochranné stěny od stěny muničního skladiště musí být minimálně 2 m a nejvýše 5 m.
3.17. Pro stanovení výšky a délky ochranné stěny platí ustanovení o ochranném valu obdobně.
3.18. Ochranná stěna před výfukovou plochu musí být navržena a provedena tak, aby při výbuchu nedošlo k nebezpečnému usměrnění tlakové vlny nebo k odrazu střepin, například do sousedního prostoru.
Příloha č. 12
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY URČENÉ K NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI
Ochrana okolí
1.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami musí být navržena a provedena tak, aby byla zajištěna ochrana okolí před účinky nakládání s výbušninami, jakož i zajištěna ochrana staveb určených k nakládání s výbušninami před nebezpečnými účinky okolních staveb, a to s ohledem na druh a nejvyšší množství výbušnin, které se ve stavbě mohou nacházet.
1.2. V případě, že se ke stavbě určené k nakládání s výbušninami třídy nebezpečí A zřizuje ochranný val, musí splnit následující požadavky
a) ochranný val musí být stabilní a zajištěný proti erozi. Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce minimálně 1 m s průměrem zrn do 16 mm,
b) střešní římsa stavby určené k nakládání s výbušninami nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40° a šířku v koruně minimálně 0,5 m; vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon 40° v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď; ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. V případě využití oddělených ochranných valů musí jeden z těchto valů přesahovat boční hrany ostatních ochranných valů minimálně o 0,5 m,
c) vzdálenost paty valu od vnější stěny stavby musí činit minimálně 1 m a nejvýše 5 m. Mezera mezi patou ochranného valu a stěnou objektu musí být odvodněna, navržena a provedena z jemného nehořlavého materiálu, případně vydlážděna nebo vybetonována,
d) ve vnitřním svahu ochranného valu nesmí být umístěna žádná zařízení ani prostory určené k nakládání s výbušninami. Ve vnějším svahu ochranného valu nesmí být umístěna zařízení a prostory nesouvisející s provozem stavby v ochranném valu, ani zařízení pro dálkové ovládání technologie v této stavbě,
e) pokud je v ochranném valu zřízen průchod, musí být zřízen jako stabilní tunelový s výškou minimálně 2,1 m, bez jakýchkoliv výstupků do jeho profilu, a
f) namísto ochranného valu lze zřídit ochrannou stěnu nebo jiný ochranný stavební prvek, který poskytuje ochranu rovnocennou ochrannému valu podle písmen a) až e).
1.3. V případě zřizování ochranných valů, ochranných stěn nebo jiných ochranných stavebních prvků okolo staveb určených k nakládání s výbušninami nižší třídy nebezpečnosti 19) než třídy nebezpečí A se postupuje podle části 1.2. přiměřeně.
Zásady pro výstavbu a konstrukční požadavky
2.1. Sklad výbušnin musí být navržen a proveden jako jednopodlažní.
2.2. S ohledem na povahu výbušnin musí být stěna nebo její část nebo střecha dílčího prostoru stavby navržena a provedena ve výfukovém provedení. Výfukovou plochu musí mít sklad výbušnin nebo stavba pro výrobu a zpracování výbušnin, případně její příslušná místnost, pakliže se v ní nakládá s výbušninami třídy nebezpečí C; úhrnný součet výfukové plochy musí být vyšší než 3·10-3 m2 na každý 1 kg takové výbušniny. Výfuková plocha musí být navržena tak, aby směřovala do prostoru zajištěného proti vstupu osob, a který vylučuje eskalaci následků.
2.3. Není-li stavba opatřena ochranným valem nebo jinými ochrannými stavebními prvky, musí se kolem ní nacházet odvodněný pás z nehořlavých hmot široký minimálně 5 m.
2.4. Východ ze stavby určené k nakládání s výbušninami opatřené ochranným valem musí být navržen a proveden nejblíže k průchodu valem. Pokud je v ochranném valu zřízen průchod, musí být zřízen jako stabilní tunelový s výškou minimálně 2,1 m, bez jakýchkoliv výstupků do jeho profilu. S výjimkou skladu výbušnin musí mít stavba určená k nakládání s výbušninami minimálně 2 východy. Počet východů ze stavby určené k nakládání s výbušninami musí odpovídat tomu, aby nejdelší délka únikové cesty z jakéhokoliv místa ve stavbě nepřesáhla 20 m.
Požadavky na stavební prvky
3.1. Konstrukce stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch, střešních konstrukcí, střešních krytin a dalších stavebních prvků musí být navrženy a provedeny z nehořlavých, případně nesnadno hořlavých materiálů. Požadavek podle věty první se považuje za splněný, jsou-li použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B a v případě stavebních výrobků ze dřeva výrobky s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B, klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb. Materiály současně musí být k výbušninám inertní a nesmí s nimi a dalšími látkami a směsmi, jež se ve stavbě nacházejí, tvořit nebezpečné směsi.
3.2. Střecha stavby určené k nakládání s výbušninami musí být navržena a provedena
a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu nejvýše 150 kg·m-2 nebo
b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům případné výbušné přeměny, nebo
c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky případného výbuchu na nejnižší možnou míru.
3.3. Povrch vnitřní podlahy stavby určené k nakládání s výbušninami musí být navržen a proveden s povrchem snadno čistitelným, nepropustným a bez trhlin. Materiál podlahy musí odpovídat povaze výbušninám nacházejícím se ve stavbě; podlaha stavby nebo místnosti, kde se nacházejí výbušniny citlivé k nárazu, musí být pokryta pružným materiálem. Podlaha ve stavbě nebo jejích místnostech, kde se nacházejí výbušniny citlivé k elektrostatickému výboji, musí být navržena a provedena s ochranou proti hromadění elektrického náboje. Vnitřní stěna stavby, případně i stropu, kde je to žádoucí, musí být hladká; ve stavbě určené k výrobě nebo zpracování výbušnin musí být navíc spoje mezi stěnami a podlahou zaoblené.
3.4. Dveře ve stavbě určené k nakládání s výbušninami musí být navržené a provedené jako otevírané ven ve směru úniku a musí být bez prahu.
3.5. Ve stavbách určených k nakládání s výbušninami citlivými ke vnějším podnětům se dveře, zárubně, zámky a kování provedou tak, aby bylo zabráněno jiskření.
Vytápění, větrání, zásobování vodou, odpadní vody a kanalizace
4.1. Stavba musí být navržena a provedena, s ohledem na tvorbu plynů a prachů nebezpečných požárem nebo výbuchem, s větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky a směsi. Konstrukce a typ zařízení musí odpovídat jejich objemu a fyzikálně chemickým vlastnostem včetně citlivosti ke vnějším podnětům. Prachy a páry, jejichž směsi jsou nebezpečné požárem nebo výbuchem, se nesmí odsávat společně. Větrací zařízení a rozvody musí být navrženy a provedeny_tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně. Větrací zařízení nebo zařízení zneškodňující dané látky a směsi musí být vybaveno nouzovým zdrojem energie.
4.2. Topné těleso, armatura a další obdobné zařízení musí být navrženo a provedeno v hladkostěnném provedení. Regulační armatura a zařízení nesmí být navrženy a provedeny v místnostech, kde se nakládá s výbušninami. Vzdálenost topného tělesa od stěny a technologického potrubí nesmí být menší než 0,1 m. Komín do výšky 20 m musí být vybaven zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komín plynové kotelny.
4.3. Stavba určená k nakládání s výbušninami, v níž by přerušení přívodu vody mohlo způsobit výbuch nebo požár, musí být napojena dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na sobě nezávislých. Hydranty nesmějí být umístěny uvnitř valu a proti volným výfukovým plochám.
4.4. Veškerá odpadní voda, která je znečištěna výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticí, neutralizační a zneškodňovací stanicí, kde jsou zachyceny a pokud možno zneškodněny zejména výbušniny.
4.5. Kanál odpadní vody včetně potrubního rozvodu pod podlahou musí být navržen a proveden tak, aby se do něho zamezilo vnikání výbušnin; odpad z něho musí být napojen na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanál, který slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.
Elektrické zařízení
5.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami, v níž by přerušení dodávky elektrické energie mohlo způsobit ohrožení osob nebo poruchu výroby, musí mít zajištěno zásobování elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž minimálně jedna musí být vybavena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.
5.2. Instalace vyhrazených elektrických zařízení se v místnostech pro nakládání s výbušninami provádí v souladu s jiným právním předpisem27).
Technické požadavky na zabezpečení výbušnin
6.1. Stavba určená k nakládání s výbušninami musí být oplocena po celém obvodu; připouští se společné oplocení více staveb určených k nakládání s výbušninami, případně i celého areálu, musí však být zajištěno, že i jednotlivé stavby jsou zajištěny proti vstupu nepovolaných osob. Oplocení musí být vysoké minimálně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 0,05 m, s nástavbou dvou řad ostnatého drátu.
6.2. Stavební prvky skladu výbušnin musí být dostatečně odolné proti násilnému vniknutí.
6.3. Ve skladu výbušnin se okno vybavuje kovovou mříží nebo sítí s velikostí oka maximálně 0,02 m.
6.4. Dveře skladu výbušnin se provádějí jako odolné proti vloupání28).
Prostor pro ničení výbušnin a zkušebna
7.1. Prostor pro ničení výbušnin nebo zkušebna musí být posuzovány s ohledem na charakter a množství ničených nebo zkoušených výbušnin, především se předpokládají možné účinky výbuchu nebo zahoření, ničených nebo zkoušených výbušnin na okolí, které nesmí ohrozit život a zdraví osob a majetek. Při posuzování prostoru pro ničení a zkoušení se použijí přiměřeně části 1 až 5 a části 6.1 obdobně.
7.2. Prostor pro ničení nebo zkoušení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu a zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení nebo odzkoušení. Úkryt pro obsluhu musí zajišťovat ochranu před účinky ničených nebo zkoušených výbušnin. Zvláštní místo pro uložení materiálu určeného ke zničení nebo zkoušení musí být chráněno před účinky ničených nebo zkoušených výbušnin a dále před působením dalších okolních vlivů tak, aby nedocházelo ke změně vlastností uložených výbušnin do doby jejího zničení nebo odzkoušení. Úkryt pro obsluhu není vyžadován v případě, že technologie ničení nebo zkoušení výbušnin je vybavena zařízením, které vyloučí jakékoliv riziko působení účinku výbuchu, popř. zahoření, mimo toto zařízení.
Laboratoř
8.1. Při navrhování laboratoře se použijí přiměřeně části 1 až 5 a části 6.1 obdobně.
Příloha č. 13
STAVBA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ
Stavba pro hospodářská zvířata
1.1. Potrubní rozvod studené vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí.
1.2. Povrch podlahy a stěny musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.
1.3. Stavba pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.
1.4. Stavba se zřetelem na produkci závadných látek se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod
a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,
b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.
Doprovodná stavba pro hospodářská zvířata
2.1. Obvodová stěna a zastřešení stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvor pro větrání stavby pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technické zařízení a musí být řešen tak, aby bránil vnikání ptactva do prostoru stavby.
2.2. Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulační plochy se musí navrhnout a provést tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrného žlábku nebo kanálku a do jímky.
2.3. Výdejní plocha nádrže a jímky na kejdu a močůvku musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníkem vyvýšeným nad terén a čelním nájezdem vyvýšeným proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalové srážkové vodě.
2.4. Stavba pro skladování statkových hnojiv, stavba pro soustřeďování tekutých odpadů, stavba pro konzervaci a skladování siláže a stavba pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.
2.5. Skladovací a manipulační plocha silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečena obrubníkem nebo příkopem tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová srážková voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečenou plochu.
Stavba pro posklizňovou úpravu a pro skladování produktů rostlinné výroby
3.1. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí
a) být suchá, zastřešená, větratelná a čistitelná, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,
b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,
c) umožňovat nápravné opatření v případě zvýšení teploty nebo zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením,
d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům,
e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu,
f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování a
g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.
3.2. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech
a) tepelnou izolací,
b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti a
c) regulací světelných podmínek.
3.3. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.
3.4. V chladírenském prostoru pro skladování ovoce a zeleniny se podlaha izoluje proti vlhkosti, v prostoru s řízenou atmosférou musí být podlaha plynotěsná, u větraného skladovacího prostoru ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.
Stavba pro skladování minerálních hnojiv
4.1 Stavba pro skladování hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.
4.2. Konstrukce, obvodový a střešní plášť stavby pro skladování hnojiv musí splňovat požadavky na
a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,
b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,
c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu tuhých hnojiv,
d) přenos statického zatížení skladovaných hnojiv a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,
e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor tuhých hnojiv,
f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti, tuhých hnojiv a
g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými tuhými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.
4.3. Konstrukce podlahy a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.
4.4. Konstrukce stavby pro skladování tuhých, volně ložených hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných hnojiv.
4.5. Stavba pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného musí být navržena a provedena tak, aby byla suchá a nepodsklepená. Stěna, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání ven. Podlaha nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolována proti zemní vlhkosti bez použití asfaltu nebo jiné organické hmoty.
Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin
5.1. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby nedocházelo k samovolnému pronikání látek ohrožujících jakost vod ze stavby do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami.
5.2. Stavba musí být členěna na
a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem,
b) úsek skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr, úsek musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu,
c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování, zejména umývárny, záchody a šatny.
5.3. Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky podle jiného právního předpisu.
5.4. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.
5.5. Stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků musí být vybavena havarijní jímkou podle jiného právního předpisu, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak minimálně na celý objem 1 největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby.
5.6. Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují body 5.1. až 5.5.
Příloha č. 14
SEZNAM ČSN K JEDNOTLIVÝM USTANOVENÍM VYHLÁŠKY
1. k § 16
1.1. ČSN EN 1990 ed.2 Eurokód 1: Zásady navrhování konstrukcí
1.2. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1990 Eurokód 1: Zásady navrhování konstrukcí
1.3. ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb
1.4. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb
1.5. ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru
1.6. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru
1.7. ČSN EN 1991-1-3 ed.2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem
1.8. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-1-3 ed.2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem
1.9. ČSN EN 1991-1-4 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem
1.10. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-14 ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem
1.11. ČSN EN 1991-1-5 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou
1.12. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-15 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou
1.13. ČSN EN 1991-1-6 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění
1.14. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-16 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění
1.15. ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení
1.16. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-17 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení
1.17. ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení
1.18. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení
1.19. ČSN EN 1991-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží
1.20. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1991-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 4: Zatížení zásobníků a nádrží
1.21. ČSN EN 1998-1 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby
1.22. Česká národní příloha obsahující národně stanovené parametry ČSN EN 1998-1 Eurokód 8: Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby
1.23. ČSN 73 0040 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva
2. k § 29 odst. 1
2.1. ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání
3. k § 93
3.1. ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti
1) Například zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
2) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem).
5) Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem).
6) Například nařízení vlády č. 162/2025 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o munici, vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.
7) Čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (přepracované znění).
11) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 17 odst. 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Čl. 4 odst. 4 a 5 a čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1745 ze dne 13. srpna 2019, kterým se doplňuje a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, pokud jde o dobíjecí stanice pro motorová vozidla kategorie L, dodávky elektřiny z pevniny pro plavidla vnitrozemské plavby, dodávky vodíku pro silniční dopravu a dodávky zemního plynu pro silniční a vodní dopravu, a kterým se zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/674.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1444 ze dne 17. června 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, pokud jde o normy pro dobíjecí stanice pro elektrické autobusy.
16) Čl. 4 odst. 3, čl. 10 a příloha I písm. B směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.
17) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
18) Čl. 13 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.
19) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin.
20) § 33a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
21) Čl. 14 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění).
22) Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, ve znění vyhlášky č. 308/2025 Sb.
23) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
24) Čl. 14 odst. 1 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění).
25) Čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění).
26) § 12 nařízení vlády č. 162/2025 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o munici.
27) Vyhláška č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami.
28) § 7 odst. 3 vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.