Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů 211/2026 Sb.

Čl. I♡✎👍👎

Nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb., nařízení vlády č. 162/2008 Sb., nařízení vlády č. 228/2009 Sb., nařízení vlády č. 156/2011 Sb., nařízení vlády č. 175/2012 Sb., nařízení vlády č. 284/2015 Sb., nařízení vlády č. 43/2017 Sb., nařízení vlády č. 138/2018 Sb., nařízení vlády č. 56/2020 Sb. a nařízení vlády č. 408/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 3 zní:

„(3) Výše poplatku za využívání rádiových kmitočtů a čísel za dobu kratší než jeden měsíc se stanoví ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku.“.♡

2. V příloze v položce 1 části A.1. se slova

„K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma

Tento koeficient se vypočte z šířky (v kHz) 1 kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu.

K1 = 1 x šířka [v kHz]

pro kmitočty mimo kmitočtové pásmo 380-385/390-395 MHz

K1 = 0,25 x šířka [v kHz]

pro kmitočty v kmitočtovém pásmu 380-385/390-395 MHz“

nahrazují slovy

„K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma

Tento koeficient se vypočte z šířky (v kHz) 1 kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu.

K1 = 1 x šířka [v kHz]

pro kmitočty mimo kmitočtové pásmo 380-385/390-395 MHz a

pro kmitočty mimo kmitočtová pásma 698-703/753-758 MHz a 733-736/788-791 MHz

K1 = 0,25 x šířka [v kHz]

pro kmitočty v kmitočtovém pásmu 380-385/390-395 MHz a

pro kmitočty v kmitočtových pásmech 698-703/753-758 MHz a 733-736/788-791 MHz“.

3. V příloze v položce 1 části A. 2. bodě A 2.2 se slova

„S2 Sazba za 1 kHz využívané šířky kmitočtového pásma

K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma. Tento koeficient se vypočte ze šířky (v kHz) jednoho kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu.

K1 = 1 pro 1 kHz“

nahrazují slovy

„S2 Sazba za 1 kHz využívané šířky kmitočtového pásma

S2 = 100 Kč

K1 Koeficient využívané šířky kmitočtového pásma. Tento koeficient se vypočte ze šířky (v kHz) jednoho kmitočtového kanálu, která se rovná kanálové rozteči ve využívaném kmitočtovém pásmu.

K1 = 1 pro 1 kHz“.

4. V příloze v položce 1 části A.3. bod A 3.1 zní:

„A 3.1 Zemské systémy k poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech 24,25-27,5 GHz a 40,5-43,5 GHz.

Kč ročně dle výpočtu

$C=\sum _{i=1}^{n}S{4}_i$

kde je

C Poplatek za využívání jednoho rádiového kmitočtu

n Počet jednotlivých základnových stanic

S4 Poplatek za využívání rádiového kmitočtu jednotlivými základnovými stanicemi nebo jednotlivými přístupovými body sítí pevného bezdrátového přístupu (FWA) v závislosti na přidělené šířce pásma

S4_i = S5 x K12

ve kterém znamená

S5 sazbu za 5 MHz šířky kmitočtového pásma zabraného vysíláním

S5 = 75 Kč

K12 počet 5 MHz bloků zabraných vysíláním

Sítě, které sestávají z více základnových stanic umístěných ve vnitřním prostředí s útlumem budovy alespoň 30 dB a splňují podmínku, že signál vně této budovy je tak dostatečně utlumen, jsou považovány za síť s jednou základnovou stanicí.

V případě sítí pevného bezdrátového přístupu (FWA) se poplatek C vypočte a vyměří pro každý přístupový bod samostatně.

Jsou-li jeden přístupový bod sítě pevného bezdrátového přístupu (FWA) nebo jedna základnová stanice v kmitočtových pásmech 24,25-27,5 GHz a 40,5-43,5 GHz tvořeny více sektorovými anténami, sektory nebo vyzařovacími směry využívajícími tentýž rádiový kmitočet se stejnou polarizací, tyto sektorové antény, sektory nebo vyzařovací směry se pro účely výpočtu poplatku nepovažují samostatně za další přístupové body nebo základnové stanice; využívají-li sektorové antény, sektory nebo vyzařovací směry rádiové kmitočty s různou polarizací, považují se pro účely výpočtu poplatku za další rádiový kmitočet daného přístupového bodu pevného bezdrátového přístupu (FWA) nebo základnové stanice.“.

5. V příloze v položce 1 části A.3. bod A 3.2 zní:

„A 3.2 Komplementární pozemní komponenta (Complementary Ground Components) systému družicové pohyblivé služby v pásmu 1980-2010 MHz a 2170-2200 MHz.

Kč ročně dle výpočtu

C = S5 x K5

kde je

C Poplatek za využívání rádiových kmitočtů jednou základnovou stanicí komplementární pozemní komponenty (Complementary Ground Components) systému družicové pohyblivé služby využívající rádiové kmitočty v pásmu 1980-2010 MHz a 2170-2200 MHz, jejímž prostřednictvím dochází k poskytování veřejné sítě elektronických komunikací výhradně na palubě letadel

S5 Sazba za 1 MHz využívané šířky kmitočtového pásma

S5 = 13 500 Kč

K5 Koeficient šířky kmitočtového pásma, který se rovná počtu MHz odpovídajícímu šířce kmitočtového pásma zabraného vysíláním“.

6. V příloze v položce 1 části A.3. se doplňuje bod A 3.3, který zní:

„A 3.3 Zemské širokopásmové systémy k zajišťování místní bezdrátové konektivity v kmitočtových pásmech 3800-4200 MHz.

Kč ročně dle výpočtu

$C={\sum }_{i=1}^{n}S{4}_i$

kde je

C Poplatek za využívání jednoho rádiového kmitočtu

n Počet jednotlivých základnových stanic

S4 Poplatek za využívání rádiového kmitočtu jednotlivými základnovými stanicemi v závislosti na přidělené šířce pásma

S4_i = S5 x K12

ve kterém znamená

S5 sazbu za 5 MHz šířku kmitočtového pásma zabraného vysíláním v závislosti na jeho výkonu

kde

R je poloměr provozní oblasti

Výkon A se použije pro hodnoty ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu menší nebo rovné hodnotě 24 dBm/kanál pro šířku kanálu menší nebo rovnu 20 MHz; dále se použije, pokud je hodnota ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu menší než 18 dBm/5 MHz pro šířku kanálu větší než 20 MHz.

Výkon B se použije pro hodnoty ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu menší nebo rovné 44 dBm/kanál pro šířku kanálu menší nebo rovnu 20 MHz; dále se použije, pokud je hodnota ekvivalentního izotropicky vyzářeného výkonu menší než 38 dBm/5 MHz pro šířku kanálu větší než 20 MHz.

K12 počet 5 MHz bloků zabraných vysíláním

Pro ostatní využití systémů s větší provozní oblastí nebo vyšším výkonem se postupuje podle výpočtu uvedeného v části A.2.

Sítě, které sestávají z více základnových stanic umístěných ve vnitřním prostředí s útlumem budovy alespoň 30 dB a splňují podmínku, že signál vně této budovy je tak dostatečně utlumen, jsou považovány za síť s jednou základnovou stanicí.“.

7. V příloze v položce 1 části B. písmenu a) v 1. řádku 11. sloupci tabulky se text „>=“ nahrazuje textem „<=“.

8. V příloze v položce 1 části B. písmenu a) v 1. řádku 12. sloupci tabulky se text „>=“ nahrazuje textem „<=“.

9. V příloze v položce 1 části B. písmenu b) v 1. řádku 11. sloupci tabulky se text „>=“ nahrazuje textem „<=“.

10. V příloze v položce 1 části B. písmenu b) v 1. řádku 12. sloupci tabulky se text „>=“ nahrazuje textem „<=“.

11. V příloze v položce 1 část D. včetně nadpisu zní:

„D. DRUŽICOVÁ SLUŽBA

Kč ročně dle výpočtu

Výpočet:

C = S5 x K12 x K13 x K14 x K15

kde je

12. V příloze se na konci položky 1 doplňuje část F., která zní:

„F. VYUŽITÍ PRO EXPERIMENTÁLNÍ ÚČELY

Kč ročně dle výpočtu

C = S1 x K1 x K2

kde je

C Poplatek za využívání jednoho rádiového kmitočtu

S1 Sazba za přidělenou šířku pásma

S1 = 2 000 Kč

K1 Koeficient přidělené šířky pásma v závislosti na její velikosti

K2 Koeficient oblasti využívání rádiových kmitočtů v závislosti na jejím poloměru

Oblastí využívání rádiových kmitočtů se u pozemní pohyblivé služby rozumí obsluhovaná oblast podle bodu A 2.2 (Ostatní rádiové sítě) tohoto nařízení. Pro ostatní využití rádiových kmitočtů se při určení koeficientu K2 zohlední charakter požadovaného experimentálního využívání, a to včetně jeho možného dopadu na ostatní využívání.“.

Čl. IIÚčinnost♡✎👍👎

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Předseda vlády:

Ing. Babiš v. r.

1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu:

doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.